Káčin zápisník: Vánoční firemní večírky jsou jediný důvod, proč stojí za to vstávat do práce

Kateřina Horáková

Miluju advent. Pozor, přímo vánoční svátky mě trochu rozčilujou, teda až na ty řízky a fakt, že můžete bez řečí okolí začít chlastat vaječňák hned po probuzení. Ale to magický období od 1. do 23. prosince, to je krásný. Všude jsou světýlka, občas trochu zasněží, nikdo vám neodmítne setkání, protože jsou všichni sentimentální, a hlavně – každý týden jsou alespoň dva mejdany.

Michaela vánoční firemní večírky hejtuje a já to úplně chápu. Její argumetny jsou velmi přesvědčivý a třeba po pracovním mejdanu, na kterým jsem byla touhle dobou loni, bych s ní i souhlasila. Moje letošní zkušenost mě ale donutila přemýšlet o celý týhle legraci úplně jinak.

Jako jo – primárně se pořád jedná o trochu křečovitou akci, kam musíte ve svém volném čase, za lidmi, které moc neznáte, spojuje vás hlavně stejné místo výkonu zaměstnání a vzhledem k tomu, že je tam většinou všechni zadarmo, se zrubete a zostudíte buď vy, nebo někdo jiný, ale budete to muset sledovat. Podle mě ale právě ve způsobu vnímání kolegů leží klíč k tomu si tyhle párty oblíbit.

S těmi, se kterými pracujete, trávíte většinu dne, týdne, roku. Chodíte s nimi na oběd, když vám šéf naloží, postěžujete si jim, protože ostatní to dostatečně nepochopí. Dáváte s nimi kuřpauzy a když vás nedejbože v pracovní době přepadne nevolnost, ať už fyzická, nebo psychická, jsou to většinou oni, kdo poskytují první pomoc, i když třeba jen v té formě, že vás solidárně omluví nějakým výmyslem, když vás někdo shání. A přesto o nich skoro nic nevíte. Proč tedy zrovna firemní večírek nevyužít ke sblížení?

Jasně, k tomu by měly být teambuildingy, ty ale většinou trvají dva a více dnů, navíc se často odehrávají mimo Prahu. Když nadřízený přebere a řekne vašemu oplácanému kamarádovi od vedlejšího stolu, že by se s ním chtěl sprchovat nahej, nemáte kam utéct. Když se nadřízená rozhodne jíst kari s rýží bez talíře a příborů, neutečete. Když někdo přebere a pozvrací vás, neutečete. Z obyčejného mejdanu můžete ve všech zmíněných případech prchnout, ale pokud se vám podaří se jim vyhnout, dočkáte se kýžené odměny v podobě nejtvrdšího jádra, které zůstane až do rána a odhalí ty nejpříjemnější stránky.

Pokud vás ještě v těch posledních dnech čeká vánoční firemní večírek, zkuste myslet pozitivně a jděte tam tak, jakobyste razili na standardní pivo se svou partou. Kdo ví, co se stane – třeba zjistíte, že ta kolegyně, co ji tolik nesnášíte, je vlastně super, jenom má resting bitch face. Možná tam někomu konečně řeknete, že to s tou voňavkou přehání, a on uzná, že máte pravdu. Anebo tam potkáte spřízněnou duši a zamilujete se, ale o tom si řeknem zase jindy, jo?

swipe helper

Mezi články můžete přecházet pohybem prstu na displeji do stran

zavrit