Kočičí peklo v Brně: Handicapovaná množitelka doma trápila desítky koček. ŠÍLENÁ GALERIE JEN PRO OTRLÉ
Handipet Rescue CZ zavolala sama paní Ministrová. Potřebovala pomoct s kočkami. Okamžitě se tam vydali a to, co tam viděli, bylo mnohem horší než to nejhorší, co si dokázali představit ve svých nejhorších představách.
Tak v první řadě: „chovatelka“ je fyzicky handicapovaná. Dokonce tak moc, že sama potřebuje asistenci, protože se o sebe nedokáže postarat. Jak se pak chce starat o kočky? Když se chce, všechno jde. Jenže ne v tomhle případě. Požádala proto o pomoc kočičí azyly.
Hned potom, co dobrovolníci vešli na chodbu, na níž se měl nacházet byt paní Ministrové, je praštil do nosu neskutečný smrad. A není divu. V jejím bytě žilo tolik koček, že se to nedalo ani spočítat. A neustále se někde vynořovaly nové! Byly na posteli, na stolech, na křesle, na okně, lezly ze skříní a šuplíků. Pokud vlastníte kočku, znáte ten smrad, co se line za její močí. Teď si to představte asi dvěstěkrát horší.
Výkaly a moč byly absolutně všude. Pro všechny kočky tu byl totiž jen jediný záchod (a ještě bez písku), na zemi provizorně nachystané granule a za dveřmi pes, kterého jim odmítla ukázat. Dobrovolníci nevěděli, jestli je chtějí vyhladovělé kočky sníst, nebo se jen pomazlit. Pobyt v bytě byl kvůli zápachu absolutně nesnesitelný.
Každý si péči o zvířata představuje asi trochu jinak
Začali brát kočky do přepravek, jenže paní jim nedovolila vzít všechny. Pečlivě vybírala, které nechá zachránit a které jí zůstanou vydány napospas. Kritéria výběru byla jasná: Ty, co ještě nějakou dobu přežijí, zůstávají. Ty, které jsou už jednou nohou v hrobě, mohou odejít.
Azylu se podařilo odvézt čtrnáct extrémně podvyživených koček. Většina z nich měla dýchací problémy, nemocné ledviny nebo chlamydie. Pro jednu kočičku bylo bohužel už pozdě. I přes snahu veterinářů zemřela na infekci a selhání ledvin.
I ten, kdo o zvířatech nic neví, pozná, že tohle prostě v pořádku není.
Proč tomu někdo nezabrání?
Úřady žalují Ministrovou za to, že na nájmu dluží přes pět set padesát tisíc, navíc se odmítá odstěhovat. Azyly usilují o odebrání zvířat a sousedi chtějí, aby se vystěhovala a oni nemuseli na chodbě paneláku čvachtat v moči. Ale bez úspěchu. Policie „věc odkládá“ a Ministrová za ubližování zvířatům potrestaná nebude.
Jestli někdy byla spravedlnost slepá, tak tohle je jasný důkaz, že už je dávno i po smrti…
