Lipo: Důležitá je pro mě osobní výpověď, ne žánr  

Liberecký rapper Lipo v současné době dokončuje druhou sólovou desku, na které pracuje s popovým producentem Martinem Ledvinou. Společně experimentují se žánry, tematicky bude album podle Lipa velmi osobní. „Při psaní mi hodně funguje podvědomí, asi víc, než jsem si byl dřív schopen připustit,“ říká. S autorem rozhovoru jsou přátelé, proto si tykají.

V současnosti dokončuješ druhou desku, která bude podle tvých slov dost odlišná od té první. Chystáš se na ní experimentovat se zapojením živých nástrojů, ve studiu jsi měl dokonce operní pěvkyni. Co pro tebe byl hlavní impuls změny?
Lipo: Na počátku byla touha přijít s něčím osobitým. Nezastavit se na první metě, kde se už dá mluvit o nějakém funkčním celku, ale naopak celý proces přípravy prohloubit. Tvář jednotlivých skladeb se měnila celkem dramaticky. Někdy se písnička posunula tam, kam jsme na začátku ani nebyli schopni dohlédnout. Vždycky jsme ale vycházeli z atmosféry jednotlivých beatů producenta Oddýho a z mého textu. Právě tenhle kreativní proces vzniku díla je to, co mě hodně baví a osobně naplňuje.

Rozhodl jsi vydat se experimentálnější cestou, která s sebou vždycky nese riziko, jak změnu přijmou fanoušci. Jsou pro tebe ohlasy fanoušků tím hlavním, nebo je nejdůležitější udělat desku, za níž si můžeš stoprocentně stát bez ohledu na reakce lidí?
Byl bych pokrytec, kdybych tvrdil, že mě názory fanoušků nezajímají, na druhou stranu je pro mě primární představit sebe, své postoje, emoce, vnímání hudby. Pustit se dál i s vědomím, že nevíš, jak tvou hudbu přijmou, je navíc trochu dobrodružství.

Poslechněte si Lipa v Youradiu

Na tvém debutu se velká část textů týkala mezilidských vztahů, další jsi věnoval společenským problémům, nechyběla ani filosofie. V jakém poměru jsi tematicky namíchal složení skladeb pro novinku?
Každá písnička je pro mě malý mikrokosmos. Deska má, myslím, hodně atmosférickou, filmovou náladu a ve většině poloh je hodně osobní. Pouštět ji někomu zvenčí je vlastně docela zvláštní pocit. Dokonce jsem se přistihl, že texty mě samy doběhly; myslel jsem si, že od nich mám odstup, ale překvapilo mě, jak moc šly ze mě. Při psaní mi hodně funguje podvědomí, asi víc, než jsem si byl dřív schopen připustit.
Řešit společenská témata považuji za důležité, můžu tak ukázat na závažnou věc. Osobní rovina je pro mě paradoxně víc přenosná v čase a nechci se jí programově vzdávat.

Často se setkáváš s předsudky hiphopové komunity, která obecně nerada vidí citlivost a civilnost v textech. Jak vnímáš argumenty typu "rap vznikl na ulici, nemůžeš se zabývat nešťastnou láskou"?
Budou tu asi pořád. Fanoušek hardcore rapu mojí tvorbu prostě nikdy nedocení, tak to je a netrápí mě to, nechci kalkulovat a dělat věci tak, abych se zavděčil všem skupinám posluchačů. Věřím, že to, co dělám, má univerzální výpovědní hodnotu a ta si svého posluchače vždycky najde. Písničky jako Pořád jen to svoje bych mohl dělat donekonečna a někoho by to asi bavilo, ale mně šlo vždycky o určitou osobní výpověď.

Stejně jako na první desce spolupracuješ s popovým producentem Martinem Ledvinou, který běžně rap neprodukuje. Vnímáš právě jeho bohaté zkušenosti s popem nebo folkem jako hlavní faktor, který desku posouvá ze škatulky rap do mezižánrového prostoru?
Ano. Martinův přínos je na téhle desce mnohem větší než na debutu. To on vyšel z předpokladu, že rap unese křížení stylů, a to je cesta, kterou se rapeři u nás ještě nevydali. V tomhle s ním souhlasím. Pro mě, pro něj i pro Oddýho to je nový způsob práce, ale myslím, že nás může dost naučit, i když jsme se v téhle kombinaci z počátku trochu hledali.

Jak složitý byl tentokrát výběr hostů? Míříš výhradně do řad muzikantů, zpěváků a zpěvaček?
Hosté budou skoro v každé písni, ale téměř žádní rappeři. Písničky na desce jsou skutečně hodně osobní a v uzavřených tvarech, takže prostoru pro rapové hostovačky v nich moc není.

Před vydáním desky jsi avizoval zveřejnění mixtapu, na němž se měly objevit typicky rapové songy. První vlaštovka Pořád jen to svoje se i přes nerádiové ambice a pro tebe netypicky sebevědomý text setkala s nečekaně velkou odezvou fanoušků. Objeví se i na desce? A jak to vypadá se zmiňovaným mixtapem?
Plán na mixtape byl, ale plně mě pohltila práce na desce. Zjistil jsem, že i kdybych dělal mixtape, mám tendence dělat to profesionálně a blížilo by se to regulérnímu albu. Nějaké songy ale zbyly a až bude chuť, vypustím je. Ono nakonec i Pořád jen to svoje není skladba slepená za pár hodin. Její úspěch byl ale pro mě fakt nečekaný a o jeho zařazení na desku uvažuji, jen mi lehce vybočuje tematicky.

V tvé hudbě se v mnohém odráží tvůj život. Funguje to i naopak? Jak moc hudba ovlivňuje tvůj osobní život?
Lidi si řeknou „showbusiness, to se pořád něco děje“, ale tak to úplně není. Hodně času trávím se svojí tvorbou a ta vzniká v celkem úzkém okruhu lidí, které znám a kterých si vážím. O to víc pak potěší, když někdo neznámý napíše, co pro něj moje hudba znamená. První desku jsem dělal s pocitem, že jsem v tomhle žánru trochu partyzán, teď jsem ale získal sebevědomí a přestal to žánrové ukotvení řešit.

Často se tě lidi ptají na případný návrat vaší domovské skupiny BPM (Lipo, Paulie a Kenny Rough, pozn. red.) Zdá se ale, že s Pauliem se hudebně stále více rozcházíte. Dovedeš si vůbec představit, že byste spolu ještě někdy mohli fungovat?
Myslím, že to je možné, vůbec to nezatracuju, ale v současnosti asi ne. Jsme každý rozběhnutý jiným směrem. Paulie dělá věci kvalitně a jeho cestu respektuji, o tom, že si to myslím, svědčí i fakt, že jsem ho pozval do dokumentu o hudbě (o jejím legálním stahování, hotový by měl být na jaře, pozn. red.), který jsem nedávno režíroval. Ale po umělecké stránce to kluci berou trochu hopem, celé se to posunulo do hodně trendové záležitosti. Nicméně těším se, až si poslechnu celou desku, a věřím, že tak to mají i oni s mojí nahrávkou. Kdo ví, třeba náš čas ještě někdy přijde.

Lipo si režíruje své klipy

Ne všichni vědí, že kromě rapu se věnuješ i režii videoklipů. Režíroval jsi například pro Debbi, Marka Ztraceného nebo Tomáše Kluse. Uvažoval jsi o tom, že bys někdy zkusil režírovat celovečerní film?
Možná mám určitý dar vystihnout, co si písnička obrazově žádá, ale film je teď nad mé síly. Nedváno jsem si ale, jak jsem zmínil, zkusil formu dokumentu, což je větší formát, a myslím, že to dopadlo fajn. Tohle je určitě jedna z cest, jak dál rozvíjet kreativitu a prezentovat názory.

Nakonec zpátky k desce: Kdy vyjde pilotní singl a následně celá deska? Uvažuješ tentokrát o uceleném turné?
První singl by měl vylézt v březnu, deska na konci dubna. Co se turné týče, zatím nevím. Hlavní je pro mě dodělat desku tak, abych si za ní mohl absolutně stát. Propagovat ji samozřejmě budu, ale jelikož jsem většinou režisérem svých klipů, čeká mě v tomhle směru ještě hodně práce; vždycky, když napíšu song, vidím ho už i v obrazech.