Nejlepší hudební klipy s filmovým příběhem

David Šohaj

Hudební průmysl si dnes bez videoklipů a nejrůznějších vizuálů nedovedeme ani představit. Pochopitelně tomu tak ale nebylo vždy. Ještě před několika málo desetiletími videoklipy sloužily pouze jako doplněk a jednalo se takřka pokaždé pouze o nahrávku ze studia, na níž jste viděli kapelu nebo interpreta, zatímco píseň nahrává nebo předvádí.

Kdy se formát hudebního videoklipu vlastně zrodil? Už v roce 1894 si vydavatelé širokého spektra hudebních skladeb Edward B. Marks a Joe Stern ve Spojených státech najali elektrikáře George Thomase, aby jim pomohl podpořit prodej několika skladeb. Spolu s různými umělci George promítal sérii statických obrazů, které na obrazovce problikávaly souběžně s živými představeními. Tato zábava se brzy stala poměrně velmi oblíbenou a jednalo se vlastně o první krok k hudebnímu videu.

Vraťme se ale do přítomnosti. Denně vycházejí desítky nových skladeb. Nezávislí umělci dnes díky internetu mohou prorazit takřka ze dne na den. Konkurence je neuvěřitelná. Dobrý videoklip je dnes základ – a nebavíme se jen o kvalitě zpracování, ale především o nápadu. Které videoklipy populárních umělců přišly doslova s filmovým příběhem, který vám nedovolil odtrhnout oči od obrazovky?

30 Seconds to Mars – A Beautiful Lie (2008). Tento krátký film režíroval sám frontman kapely Jared Leto pod svým režisérským pseudonymem Angakok Panipaq. Více než sedmiminutová podívaná přináší propracovaný příběh, perfektní zpracování, a především neuvěřitelné zachycení emocí. Takhle přesně to vypadá, když hudební video přijde s nečím navíc.

A-ha – Take On Me (1984). Norská synthpopová partička A-ha přišla s tímto obřím singlem a během pár let se k němu objevilo hned několik oficiálních videí. Nás zajímá to druhé z nich, které režíroval britský filmový tvůrce Steve Barron. Video se natáčelo v roce 1985 v podniku Kim’s Café (dnes Savoy Café) na londýnské Wandsworth Road. V tomto projektu byla použita přelomová metoda rotoscoping. Ta spočívá v kombinování animace a živé kresby tužkou. Kvůli videu bylo vytvořeno na 3 tisíce takových snímků, což zabralo asi šestnáct týdnů práce.

 

Gwen Stefani – Cool (2004). Tou dobou byla tato americká zpěvačka na vrcholu slávy. Singl Cool pochází z jejího debutu a video se stalo obrovsky populárním, dnes bychom snad řekli i virálním. O režii se postarala Sophie Muller a natáčelo se u italského jezera Como. Video popisuje stejně jako skladba vztah, který si Gwen zažívá s bývalým přítelem. Toho si zahrál španělský herec Daniel González. V příběhu se objevuje jeho nová přítelkyně a vztahové drama může začít. Neuvěřitelně vyšperkovaný projekt, který pracuje hned s několika časovými linkami najednou.

Eminem – Not Afraid (2010). Tenhle singl, stejně jako celá deska Recovery, byl jakýmsi předznamením Eminemova velkého návratu na scénu. Skladba je extrémně silná a atmosférická a klip tedy zkrátka a dobře nemohl vyjadřovat nic jiného. O video se postaral americký režisér Richard „Rich“ Lee a vše začíná scénou, kdy Eminem stojí na střeše jedné administrativní budovy na Manhattanu. V prostřihu je rapper uvězněn v prostorách temného sklepa a po celou dobu chodí doslova po hraně budovy. Celý příběh skvěle parafrázuje Eminemovu touhu dostat se zpátky na vrchol, a především vyhrát boj nad svými vnitřními démony.

Guns N‘ Roses – November Rain (1992). Tato extrémně silná balada od legendární kapely je hojně rotována i dnes. A to nejen v zapadlých jukeboxech. Hudební video, které režíroval Andy Morahan, představuje Rose během svatby s jeho tehdejší přítelkyní Stephanií Seymour. Scéna se prolíná s živým představením. Videoklip měl tehdy rozpočet okolo jednoho milionu dolarů, což nebylo vůbec málo. Velmi nákladné byly i svatební šaty hlavní protagonistky. Videoklip tehdy získal cenu MTV za nejlepší scénu. Nutno dodat, že opravdu právem.

Témata:,
swipe helper

Mezi články můžete přecházet pohybem prstu na displeji do stran

zavrit