Nejšílenější diktátoři 20. století. Co provedli?

David Šohaj

I když nás od dvacátého století nedělí ještě tak dlouhá doba, už na první pohled žijeme v úplně jiném světě než naše babičky a dědečkové. Minulé století bylo velmi bohaté na nejrůznější politické a válečné konflikty a "velký boom" zažila také diktatura a kruté režimy. Některé formy těchto nelidských režimů sice najdeme ještě i v dnešní společnosti, ale můžeme říct (a doufat), že podobné věci už patří spíš minulosti. S kým jsme se ale jako lidstvo potýkali ještě před několika desetiletími? Z ideologií a činů některých velkých diktátorů dodnes přechází mráz po zádech. Znáte je všechny?

Saparmurat Nijazov

Bývalý prezident Turkmenistánu je právem považován za jeden z nejhorších příkladů moderního diktátora. V prezidentském úřadě byl od roku 1990 až do roku 2006 a za tu dobu toho stihnul opravdu hodně. Pojmenoval po sobě ulice, města, bankovky – to by se ještě dalo pochopit. To mu ale nestačilo. Pojmenoval po sobě i úřední výraz pro chléb. Po své matce potom zase pojmenoval oficiální označení pro měsíc duben.

Idi Amin

Tento nechvalně proslulý politik plnil v letech 1971 až 1979 funkci prezidenta Ugandy. Proslavil se svou nikdy nekončící krutostí a šílenými praktikami. Běžně mu bylo přezdíváno Řezník z Kampaly, a takový titul už o něčem přece jen vypovídá. Jeho válečné konflikty s Velkou Británii vyústily až do takového bodu, kdy on sám sebe začal považovat za skotského krále. Jistě, něco takového je absurdní, ale jen to dokládá jeho posedlost mocí. Za osm let své vlády měl Amin nechat zavraždit něco mezi osmdesáti až pěti set tisíci politických obětí a rovněž oficiálně nařídil, že na území Ugandy nesmí vstoupit nikdo asijského původu. A důvod? Jednou jeho samotného totiž měla odmítnout asijská žena.

Francisco Macias Nguema

Bezskrupulózní politik byl prezidentem Rovníkové Guiney v letech 1968 až 1979. Oba jeho rodiče se považovali za mágy a léčitele a jakmile se on sám dostal k moci, vykázal ze všech státních nemocnicí lékaře a nahradil je šarlatány. Velmi silně také holdoval kouření marihuany a není tajemstvím, že pravidelně stoloval se svými přáteli. Na tom by nebylo nic divného, jenže tito přátelé byli čistě imaginárního původu. Vrcholem bylo, když název národní guinejské měny pozměnil na větu: Není žádný jiný bůh než Macias Nguema.

Jean-Bédel Bokassa

Tento kontroverzní politik byl nejdříve historicky druhým prezidentem ve Střední Africe, později se ale sám prohlásil za císaře a nasadil nefalšovanou diktaturu. Když to všechno prasklo, uprchl do Francie a nakonec byl odsouzen i k trestu smrti – ten ale nikdy neproběhl. Za své vlády například nutil studenty, aby na uniformě nosili jeho vlastní figurku; a ty, kteří tak neučinili, uvěznil. Jeho vlastní korunovační obřad měl stát více než dvacet milionů amerických dolarů a celou zemi tím uvrhl do recese. Byl rovněž obviněn z kanibalismu a měl například jíst i těla svých nepřátel, které uvěznil. Vládl až do roku 1979. To není zase tak dávno, že?