Poslední sloni v Dillí mají nejistý osud. V džungli by umřeli

ČTK, mim

Místní úřady nařídily, aby byli sloni v Dillí zabaveni. Předcházela tomu léta tlaku ochránců zvířat, kteří obviňují jejich majitele z toho, že s nimi špatně zacházejí a nechávají je chodit po tak znečištěné metropoli.

Ještě je však třeba vymyslet, kam umístit tato obrovitá domestikovaná zvířata, která ve volné přírodě už sama nedokážou přežít. „Jsou držena mimo své přirozené prostředí. Nedostatek potravy, vody, stínu a veterinární péče, to vše je může vystavit nebezpečí různých chorob,“ říká jeden vysoký úředník lesního hospodářství.

Před půl stoletím bylo v Dillí více než 200 slonů. Tito mohutní savci byli zejména oblíbení při svatbách či v hinduistických chrámech. Ostatně hinduistický bůh Ganéša má sloní hlavu. Dnes se však město stalo gigantickým labyrintem s 20 miliony obyvatel a je protkané dálnicemi, jimiž projíždějí desetitisíce automobilů. Pro slony je toto prostředí ještě nesnesitelnější než pro člověka.

Členi rodiny

Vodič slonů Mukéš Jádav se stará o tlustokožce od dětství. Vzpomíná nostalgicky na dobu, kdy sloni a lidé žili bok po boku. „Dříve lidé slony opravdu milovali. Jedna vesnice mohla mít až 20 slonů,“ říká. „Vodívali jsme je pást do polí a nechávali jsme je volně chodit džunglí. Hrdě jsme je využívali při svatbách a jiných slavnostech. A dnes nám vláda tvrdí, že jsou jejím majetkem?“ zlobí se Jádav.

Podle Madžhího Aliho, majitele slona Híry, je domestikace slonů starobylá tradice zděděná po předcích. „Moje rodina měla slony po šest generací. Jsou jako členové naší rodiny a stáli po našem boku v dobrých i zlých časech. Nemůžeme jeden bez druhého žít,“ prohlašuje.

Zasvěcení

Podle indického tisku však úřady stojí před problémem: zkonfiskovat tyto domestikované slony je jedna věc, ale kam s nimi? Doufají, že dosáhnou kompromisu, jak se to nedávno stalo s jednou slonicí, která byla umístěna na statek bohatého podnikatele na okraji Dillí. Slonice tu má vlastní bahnitý rybníček a přístřešek s ventilací a rozprašovači. To je pětihvězdičkový přepych ve srovnání s jejími ubohými druhy, kteří se koupají v řece v Jamuně, jež je jednou z nejšpinavějších na světě.

Majitelé slonů, kteří popírají špatné zacházení, při neustálých inspekcích zuří a tvrdí, že je organizace na ochranu zvířat pronásledují. „Chovají se, jako kdybychom slony ukradli, ale oni nám patří,“ stěžuje si Madžhí Ali.

Pro Mukéše Jádava, vodiče Híry, představují tato zvířata závazek na celý život. „Slony mám tak rád, že jsem se kvůli nim ani neoženil. Měl jsem pocit, že musím tomuto posvátnému zvířeti zasvětit život,“ uvádí.

Zpátky do džungle?

Podle ekologických aktivistů slouží zdůrazňování kulturního dědictví a tradic jen k tomu, aby se skrylo komerční využívání těchto zvířat, zvláště v období svateb. Spoluzakladatel Wildlife SOS Kartick Satjanárájan vyzývá k tomu, aby se navždy skoncovalo s politováníhodnými životními podmínkami slonů v Dillí.

„Kdyby lidé věděli, jak brutální jsou metody používané při chytání a domestikaci městských slonů, nikdy by je tu nechtěli vidět,“ zdůrazňuje. „Co byste si vybrali: radost vidět slona válet se v bahně a procházet džunglí, nebo vidět zmučená stvoření žijící v zajetí v ulicích Dillí, u chrámu nebo v cirkuse?“ ptá se.

swipe helper

Mezi články můžete přecházet pohybem prstu na displeji do stran

zavrit