Román pro přisprostlé pracháče, nebo pro koho vlastně


Miroslav Donutil jako alfa-samec, u nohou mu klečí polonahá žena. Plakáty k Románu pro muže, které mimochodem musely kvůli obnaženému ňadru zmizet ze slovenských vlaků, už zaplnily kdejakou veřejnou plochu. Podobně vyznívá celý film, slibuje upachtěnou variantu červené knihovny pro muže, která za vrchol mužnosti považuje seřvání číšníka a soulož s pětadvacetiletou striptérkou. Což by nevadilo, kdyby se do snímku podařilo propašovat zajímavější pojetí vtipu než ve stylu časopisu Trnky Brnky.

Zápletka Románu pro muže je sama o sobě nosná a dala by se z ní vytěžit spousta zajímavých historek, od rozpustile humorných až po ty šibeniční. O co tedy jde?
Tři sourozenci, nejstarší Cyril (Miroslav Donutil), mladší Bruno (Miroslav Vladyka) a nejmladší Aneta (Vanda Hybnerová) se vydají do luxusního hotelu ve Vysokých Tatrách. Cyril všechno platí ze soucitu k Brunovi, kterému doktoři zjistili smrtelnou chorobu. Návdavkem dostává Bruno od nejstaršího bratra na výletě dárek – holku Tali, kterou zná z nočních brouzdání po erotickém videochatu. Teď je tu živá a „předplacená“ na celý tatranský pobyt.

Co nám to vlastně chtěl básník říci?
Hlavní postavou filmu je zřejmě Cyril. Do něj Michal Viewegh (autor knižní předlohy i scénáře k filmu) projektoval obecně mužské touhy po materiálním blahobytu, poddajnosti mladých žen a schopnosti pohotově setřít každého potenciálního soka. V TatráchKnižní předloha manévruje mezi arogancí úplatného soudce a neotesanou starostlivostí nejstaršího bratra, který se po brzké smrti rodičů musel starat o ostatní, ve filmu se ale Cyril stává zploštěnou figurkou přisprostlého pracháče. I když se mu Miroslav Donutil snaží vdechnout aspoň trochu charismatu.

Jako by režisér neměl jasno, co vlastně chce říct a jaký postoj má divák k jeho hrdinům zaujmout. Tedy ne že by ve filmu figuroval někdo extra sympatický. Ani Bruno, jehož postava prvoplánově prosí o soucit a v podání Vladyky navíc dostává jednorozměrné rysy nekňuby. Stejně malý manévrovací prostor dává film i nejmladší sestře, reportérce Anetě, představující prototyp inteligentní a zásadové ženy, která má smůlu na chlapy. 

A tak místo nekorektně zábavných situací, kdy by o sebe čtyři rozdílné charaktery mohly křesat, až by pomyslné jiskry vtipu a cynismu lítaly, Krásná Táňa Pauhofová všechno nezachránísledujeme líný tok scén, jejichž vyznění už na začátku tuší i ten nejhloupější v sále. To všechno je proloženo záběry na krásy Slovenska, ať už mluvíme o Tatrách, nebo o tváři a těle Táni Pauhofové. Ta se své postavy materiálně založené husičky zhostila s gustem a je asi nejživotnějším prvkem filmu.

Do hlavního příběhu je ještě zapletená linie s Taliným oklamaným partnerem, ta ale nakonec vyšumí zcela doztracena. Podobných nevyužitých momentů najdeme ve filmu spoustu. Místo nápadité dramaturgie stačí tvůrcům diváky prvoplánově oblbovat luxusem nebo vyvolat závist „těm zkorumpovanejm hajzlíkům“ a tak nějak kolíbat všemi těmi malebnými záběry krajiny a scének takzvaně ze života. Ale dost už. Raději si přečtěte stejnojmennou Vieweghovu knihu.

Román pro muže
Scénář: Michal Viewegh            
Režie: Tomáš Bařina   
Kamera: Tomáš Sysel     
Hrají: Miroslav Donutil, Vanda Hybnerová, Michal Vladyka, Táňa Pauhofová, Jan Budař, Filip Čapka,Ági Gubíková, Pavel Řezníček, Igor Chmela  
Premiéra: 23. září 2010