Sex, smrt, špína, Coldplay a Hurts

Jana-Moravcova

Jak vybalancovat přechod k druhé desce, která u mnoha kapel znamená přechod do zatracení? Hurts na novince Exile opustili “trademarkový” synthpop a dali se zastřenější cestou “sexu a smrti”. Jejich rukopis je tentokrát většinou rozmazaný, ovšem místa, která znějí ostře, inspiraci okolím nezapřou.

Zpěvák Theo Hutchcraft a klávesista Adam Anderson alias Hurts vtrhli před třemi lety na popovou scénu se synthpopovou deskou Happiness (recenze), paradoxně k názvu alba chladnou a tak trochu depresivní nahrávkou. S Happiness nejen v Česku uspěli a na svá bedra si navalili nelehký úkol – zavděčit se i druhou studiovkou Exile.

“Zatímco první deska byla o lásce a ztrátách, druhá bude o sexu a smrti. Celý proces skládání byla jedna z nejnáročnějších zkušeností, ale teď se nám zdá, jako kdybychom dali dohromady něco unikátního,” říkali Hurts pár týdnů před vydáním alba.

Namísto recyklace čarovné formule debutového alba se muzikanti tentokrát vydali do neutěšeného "exilu na půl cesty" a hledají štěstí se skladbami, které odšeptávají špinavé lidské příběhy. Velkou část nové nahrávky ale zabírá hlavně neutěšený příběh popkultury, která se zdá tak vyčerpaná, že “onen” tu zní jako “tamtem” a naopak. Pídění se po původu připomíná spor vejce-slepice a ani deska Exile nenachází řešení.

V případě Hurts je ale opisování sporné i přesto, že titulní hitovka Exile až příliš připomíná stadiónové Coldplay; věřme, že to jen shoda náhod, nikoliv potřeba udržet krok s dobou. Jedno je jisté, esence Hurts, kteří depresi povznesli takřka na umělecké dílo, je ta tam. Rozmělnila se do vůně devadesátkové depešácké kůže (Exile, Only You) a v "oleoleó" popěvky (Blind, Miracle).

Poslechněte si Hurts v YouRadiu

Hurts šli dokonce tak daleko, že hudebně olizují Justina Timberlakea (Sandman). K zajímavým polohám se duo Hutchcraft – Anderson dostane až v druhé půli v podobě hutné The Road a silné balady Somebody to Die For. Chór a klavír v závěrečné Help jsou už jen efektní třešničkou (opět) tak trochu v ExileColdplay stylu.

Přestože Hurts jsou na desce Exile více stadionovější a taky krapet drsnější než Hurts na debutu, jejich novinky zní naživo velmi dobře (report: byli jsme na Hurts v Berlíně); jako kdyby chtěl Theo Hutchract fanoušky přesvědčit, že i s brilantinou ve vlasech se dá dělat špinavá muzika. U Hurts trochu nečekané, ale nikoliv špatné. Máte-li lístky na březnový koncert do Lucerna Music Baru, těšte se.  

Hurts – Exile
Vydavatel: Sony Music
Celkový čas: 50:49
Seznam skladeb: Exile, Miracle, Sandman, Blind, Only You, The Road, Cupid, Mercy, The Crow, Somebody to Die For, The Rope, Help

Témata: