Smyčcová smršť! Apocalyptica hraje metal trochu jinak, po svém


Vážná hudba že je nuda? Ale kdepak. Navíc, když se na „klasické“ nástroje dá hrát i ne zrovna klasicky. O tom včera přesvědčila skupina Apocalyptica, která v rámci turné přijela do Prahy až z chladného Finska. A přes svůj původ to umí náležitě rozpálit. Jeden smyčec nezůstal suchý.

Ďábelská Apocalyptica na pražském koncertě         Foto ČTK

Dovolte nejprve osobní vzpomínku. Jako malá jsem viděla v televizi videoklip od Apocalypticy. Těch čtyř dlouhovlasých pánů jsem se hrozně bála. Snad proto, že za nimi byly hrozivě vyhlížející stíny, hráli s velkým zápalem a házeli divně vlasy, přes které jim nebylo vidět do obličeje. Teď vím, že není proč se bát, třebaže silná temná energie z nich sálá stále.

Přidali už i zpěv
Na turné, během kterého se Apocalyptica zastavila i ve Zlíně a Ostravě a navštíví celkem 16 evropských měst, představuje novou koncepci, díky níž se transformuje do regulérní kapely; už dříve se k violoncellům přidali bicí, a teď i zpěv. Pódiu hrozivě vévodil znak kapely, jakýsi basový smrtihlav, a čtyři mohutné židle, také připomínající reliéf lebky. Hudebníci své nástroje opravdu nešetřili a hned zkraje koncertu nasadili vysoké tempo písní Refuse/Resist, v originále od Sepultury. Ve stejném duchu následovala Grace. Poté kapela zvolnila a zahrála nejslavnější baladu od Metallicy Nothing Else Matters, která zasáhla všechny diváky – i ty, kteří zrovna nejsou duší metalisti. V další chvíli cellisté se skladbami I´m Not Jesus, Life Burns! nebo Hope opět přitvrdili. Zazněla také aktuální I Don´t Care. Cellistu s démonickým vzhledem Perttu Kivilaakso vystoupení tak rozpálilo, že si během koncertu svlékl, jak má ve zvyku, horní část oděvu. Škoda, krátká vestička mu slušela. Vypadal v ní skoro jako v obleku.

Apocalyptica ve varu                              Foto Zuzana Baláková

Došlo i na opravdový metal
Základ repertoáru kapely Apocalyptica jsou cover-verze Metallicy, což se ukázalo i při skladbě One, která se v Praze Apocalyptice velmi povedla. Následovalo Betrayal a krásná balada Bittersweet. Vůdčí osobnost skupiny  Eicca Toppinen ke konci prohlásil, že je čas na opravdový metal, a muzikanti spustili Inquisition Symphony od Sepultury.
Poslední písní večera byla Hall of the Mountain King. Trochu překvapivě se koncert obešel bez Master of Puppets a Path, přesto předvedla kapela slušnou show. Naposledy vystupovala jako violoncellový kvartet, zbylí členové se dortem a konfetami rozloučili s Anterem Manninenem. Ten už nějaký čas ke kapele oficiálně nepatří a včera to prý byl poslední společný koncert.

Poslechněte si Apocalypticu

Apocalyptica
20. dubna 2009, Incheba Arena, Praha

 

swipe helper

Mezi články můžete přecházet pohybem prstu na displeji do stran

zavrit