Sólo pro smyčce a… Anetu Langerovou

Hana-Slivova

S písničkami zaranžovanými pro smyčcové trio, kytaru a klavír objížděla na podzim Aneta Langerová v rámci turné Pár míst netradiční "koncertní" prostory. V Praze se zpěvačka představila v Biu Oko. Škoda jen, že košaté a patetické aranže Anetiny folkrockové skladby úplně pohltily.

Snad žádná česká zpěvačka na sobě za posledních několik let nezapracovala tolik jako Lenka Dusilová a Aneta Langerová.

Zatímco Dusilová postupně opustila klasickou rockovou písničkovou formu, výrazně se zlepšila ve hře na kytaru a začala spolupracovat s jazzovými muzikanty (deska s Eternal Seekers nebo aktuální sólovka Baromantika), druhá jmenovaná, o deset let mladší Langerová, se více méně drží svého "upřímného" folkrocku, s nímž před šesti lety uspěla v SuperStar.

Nyní se do něj ovšem pouští sama; zkouší psát texty, stejně jako Dusilová zapracovala na hře na kytaru, nedělá jí problémy komunikovat s publikem (když si muž z obecenstva v Biu Oko stěžoval na všudypřítomnou kameru České televize, Langerová několika slovy kameramana sympaticky usměrnila) a hledá další cesty, jak mu svoje pocity obalené do akordů předat.

Na turné Pár míst letos zvolila stoprocentně akustickou podobu. Před fanoušky vystoupila jen se smyčcovým triem, klavírem a kytarou, tedy v sestavě, která teoreticky měla podtrhnout písničkářský základ jejího repertoáru. Měla, ale nepodtrhla. Nepodtrhla, protože ho úplně pohltila.

Nejde o to, že by Langerová špatně zpívala, naopak, hlas měla jako vždycky sytý, naléhavý a místy fascinující. Nejde ani o její instrumentální schopnosti; kytaru si za šest let ochočila přesně tak, jak potřebuje.

Za rozpačité vyznění můžou nesnesitelně košaté, patetické aranže, které Anetiny emice zbytečně násobily a písničky nikam neposouvaly; spíš je úplně vyšachovaly.

Tam, kde by býval stačil jen jemný dvoj či trojhlas s houslistkou Veronikou Vališovou a cellistkou Dorotou Barovou – třeba jako v refrénu V bezvětří, naordinoval autor aranží Jakub Zitko dramatické pasáže (Voda živá, Hříšná těla, křídla motýlí, Dokola), kvůli kterým řada písniček atmosférou i formou splývala.

Jako voda živá  tak zhruba uprostřed dvouhodinového koncertu působila country verze Stačilo říct, doplněná zadní taneční projekcí. Zábavné, vtipné a hlavné jiné.

Aneta Langerová se svými snovými, nedořečenými holčičími obrazy-texty zní nejlépe v písničkách typu Vzpomínka; kytara, vícehlas, jednoduchá houslová linka jako doprovod. Ostatně, jaký kabát by asi repertoár Langerové dostal, kdyby si ho do parády vzala zmiňovaná Dorota Barová, která má zkušenosti jak s alternativním cellovým duem Tara Fuki, tak s jazzovou kapelou Vertigo?  

Dělat z Anetiných intimních minipříběhů a nákresů velkolepé skladby každopádně není třeba. Na to nejsou ani ony, ani Aneta stavění.

Aneta Langerová
Support: Republic of Two
Praha, Bio Oko, 22. prosince 2011

Témata:,
swipe helper

Mezi články můžete přecházet pohybem prstu na displeji do stran

zavrit