U2: Achtung München! Skvělá 360° Tour s novinkou Mercy
Mnichov, bavorský symbol aut, motorek, piva hostoval nejlepší zážitkovou agenturu současnosti skupinu U2. Kromě novinky Mercy znovu předvedla ve vesmírné show, proč je jaksi mimozemská – málo co se jí může rovnat.
Olympijský stadion v Mnichově v mnohém svojí odvahou a originalitou připomíná Kaplického letenskou Chobotnici. Právě tu jsem si vybavil při vstupu na stadion a pohled na obří stvoření, které bylo pódiem pro chrlení zážitků večera. Problém najít parkovací místo byl předzvěstí, že nás čeká něco velkého. Náročná cesta si zasloužila občerstvení v podobě vody z pěnou (pivo) a buřta, pak již bylo možné zaujmout pozice na „platzu“, co nejblíže pódiu. Stadion o kapacitě 80 tisíc diváků se pozvolna zaplňoval fanoušky v právě zakoupeném tričku, či kšiltovce. Ti, co si nezakoupili tričko, mohli aspoň zdarma podepsat petici hnutí ONE. Jak jinak než u hostesek s iPadem.
Dlouho po 19. hodině večer začala hrát předkapela One Republic – upřímně říkám, u nás by to byl sám o sobě parádní koncert. Byl jsem mile překvapen, jak okolní publikum broukalo texty. Kolem nás stály samé party chlapů a motorkářských dvojic. Ti za mnou se hojně podlévali pivem, byl to signál k opatrnosti. Dívek bylo proklatě málo o těch hezkých ani nemluvě. Jediná sympatická, která stála vedle nás, byla nakonec Češka. Naši fandící buňku doplňoval slušný a tichounký Maďar.
One Republic nám uběhli, tak rychle jako se hodila studená fronta nad námi, občas z ní i mírně zapršelo. Obří vesmírná chobotnice měla uprostřed ohromnou projekční obrazovku a naní se dešťové kapky v záběrech nádherně lesky, téměř jakoby to byla součást produkce.
Kolem se sířil drb, že vše začne v 8:50, na displeji běželi U2 hodiny a vše nasvědčovalo tomu, že to tak bude. Z nudy jsem je kontroloval na časomíře nad stadionem, a ejhle, ony se předcházeli. No i mistři se někdy utnout. Pak mi došel ten trik – koncert začne až budou všechny ručičky na „dvanáctce“. Atmosféra začala houstnout, do naší buňky se vetřela skupinka Američanů značně posilněna alkoholem a začalo se schylovat ke rvačce s místními „bouchači“. Otevřené americké srdce však německé obměkčilo voláním „Fuck you“, „Whats your name?“, „Let’s make a picture”. Později jsem přítomnost amíků ocenil, neboť by pak atmosféru koncertu drželi snad jenom U2 na pódiu.
12 klapla a pak to začalo. (čekání a co přišlo na videu dále).
Setlist s poznámkami
Space Oddity – maďar ožil, odhodil kamennou tvář a stal se součástí U2, byl v transu.
The Return of the Stingray Guitar
Beautiful Day
I Will Follow – jeden američan odpadl (příliš mnoho piva)
Get On Your Boots
Magnificent
Mysterious Ways (My Sweet Lord – úryvek)
Elevation
Until The End of the World (Anthem – Leonard Cohen úryvek)
I Still Haven’t Found What I’m Looking For – odpadl zbytek amíků, uvolnilo se místo
North Star
Mercy – novinka, po které odpadl opilec za námi a mě se ulevilo, že si neulevil na má záda
In A Little While
Miss Sarajevo
City of Blinding Lights
Vertigo
I’ll Go Crazy If I Don’t Go Crazy Tonight (Funky Town,Relax,Two Tribes – úryvky)
Sunday Bloody Sunday
Mothers of the Disappeared
Walk On (You’ll Never Walk Alone – úryvek)
One
Where The Streets Have No Name (Amazing Grace, All You Need Is Love, Purple Rain – úryvky)
Ultraviolet
With or Without You
Moment of Surrender
Novinka Mercy
I was drinking some wine
And it turned to blood
What’s the use of religion
If you’re only good
I know I’m weed killer, honey
And you’re sugar
If you’re the prosecution
I’ll get away with murder
You’re gravity
Searching for the ground
You’re silence
Searching for a sound
You’re heart is aching
You’re heart is my home
It’s fascinating
I know I’ll never be alone
You wanna kill me
And I wanna die
We were meant for each other
You and I
Nowhere else to go
And there’s no one left to trust
I’m not sorry
You’re not gonna cry
You put the blue back in my eye
It’s just us
Because, because, because,
We can, we must
If you’re hungering
Baby let me feed it
If your heart is full
Baby let me bleed it
And happiness is for
Those who don’t really need it
You love me too much
You wanna kill me
And I wanna die
We’re a perfect match
You and I
Nowhere else to go
And no one left to trust
I’m not sorry
You’re not gonna cry
You put the blue back in my eye
It’s just us
Because, because, because,
We can, we must
We love
We love
’cause we can
You wanna kill me
And I wanna die
We’re a perfect match
You and I
Nowhere else to go
And there’s no one left to trust
I’m not sorry
You’re not gonna cry
You put the blue back in my eye
It’s just us
Because, because, because,
We can, we must
Because, because, because,
We can, we must
Because, because, because,
We can, we must
Mně se to líbí, poprvé to hrály o týden dříve v Curychu, druhá verze je v sestřihu.
Videosestřih atmosféry a „countdown“
Bono a vlastně i ti, co na koncert přišli, vděčíme „Mnichovu“ za to, že se koncert konal, neboť zde mu spravili pochroumaná záda. Nezapomněl za to poděkovat jak se sluší a patří. Byť má region rád, tak při přehledu pivních značek zmínil, že zůstane u Guinesse, po tom, co jsem pil já, s ním nelze než souhlasit. Ne, že by si německé publikum koncert neužívalo, právě naopak, ale určitá zaraženost cítit byla. Konat se koncert v ČR, nebo v Polsku tak davy šílí. Tady také, ale tak nějak odměřeně, německy. Vlastně až na jedem moment – když se Bono objevil v dresu fotbalisty Schweinsteigera z Bayernu – to davy propadly euforii.
U2 je továrnou na zážitky, za které stojí za to platit. Pokud se jejich příkladem budou inspirovat další, bude to pro nás jen dobře. Pro ty z vás, co znají Top Gear: na výsledkové tabuli je pro mne tato koncertní show zcela nahoře a jen tak ji asi něco nepřekoná.
