Zneužití naší písničky překročilo všechny meze, říká Apocalyptica

Hana-Slivova

S bubeníkem Apocalypticy Mikko Sirénem a cellistou Eicco Toppinenem jsme si povídali několik hodin před začátkem koncertu v rámci akce Finlandia Midnight Sun na pražské Branické louce na Vltavě. Jen chvíli před tím se Prahou přehnala průtrž mračen a hoši měli za sebou nevšední zážitek – přímo za pódiem totiž do stromu udeřil blesk.

V České republice právě řádí záplavy, při kterých už bohužel zahynulo několik lidí. Hráli jste někdy v takovém počasí?
E.T.:
To je nám samozřejmě moc líto… Když jsme tady byli asi před deseti lety (naráží na povodně v roce 1997), bylo to ale snad ještě horší…
Je to zvláštní, každé léto se najde v Evropě několik míst, kde jsou zároveň s našimi koncerty záplavy.   Ale doufám, že dnes se už nic zlého nestane. Hlavně aby se řeka nevylila mezi lidi a voda se nedostala na pódium, to není žádná legrace.

Hrajete na akci, která má v názvu slovo Finlandia. Máte rádi vodku?
Oba:
Dobrá vodka je dobrá věc.

Máte raději ruskou, nebo finskou?
M.S.:
Ruská je o trošku lepší… možná (smích)

A co české pivo?
Oba:
Áááá…  V  České republice je hrozně těžké hrát. I když se zapřísáhneme, že tentokrát si žádné pivo nedáme, stejně pak po každém koncertě spěcháme do nebližšího baru na vychlazenou Plzeň.

Plánujete něco podobného po koncertě?
E.T.:
Ano, ano, náš zpěvák dnes pořádá narozeninovou party, takže po koncertě si asi dáme panáka.

Pražský koncert Apocalypticy Foto Hana Slívová

Dnešní koncert má oslavovat příchod léta. Finové Midnight Sun, tedy svátek slunovratu, slaví ve velkém,  s přáteli a v přírodě… Je to i váš případ?
E.T.:
 Ano, určitě. Je to vlastně největší finský svátek, léto je ve Finsku nejhezčí ze všech ročních období a lidi se na něj po dlouhé zimě moc těší. Venku je dlouho světlo, takže všichni vyrazí do přírody, k jezerům, venku jsou různé koncerty a slavnostní ohně
M.S.: Já sám jsem teď byl s přáteli na chalupě a bylo to moc fajn.

V Česku nedávno médii proběhla causa zneužití vaší skladby Path extremistickou Národní stranou v předvolebním reklamním spotu.  Přihodilo se vám už někdy něco takového?
E.T.:
 Ne… Tohle podle nás překročilo všechny meze. My jsme se nikdy s takovou stranou neztotožňovali, nikdy jsme nechtěli být zapleteni do politiky.  Národní stranu neznáme, neorientujeme se v politické situaci v České republice a nikdy jsme nikomu nedali svolení, aby naši písničku pro tyhle účely použil.
M.S.: Myslíme si ale, že lidé by se měli zaměřit spíš na to, že u vás existuje taková strana, a ne na to, že pro svou kampaň použila naši písničku… Je prostě hloupé, že je Apocalyptica s touhle stranou spojována.

Češi si nemyslí, že jste tu skladbu poskytli dobrovolně, jsou spíš naštvaní na Národní stranu, že ji zneužila…
E.T.:
  Ano, ano, to jsme záhy zjistili. Dostali jsme e-mail od jednoho našeho českého fanouška, který nám psal, co se stalo, a že si je jistý, že my jsme svolení k použití písničky nedali. Poprosil nás, abychom zasáhli, a my jsme prostřednictvím našeho vydavatelství požádali o stažení spotu.

Říkali jste, že budete postupovat soudní cestou, jsou v této věci nějaké novinky?
E.T.:
  Zatím ne, řeší to naše vydavatelství a ještě chvíli to asi potrvá. Přiznám se, že do toho nechceme být moc zatahováni.  Jen si přejeme, aby bylo jasné, že s násilím nemáme nic společného.

Podívejte se na song How Far s Martou Jandovou

V souvislosti se zneužitím vaší skladby mě napadá, jak vlastně interpretovat název vaší poslední desky Worlds Collide (Střet světů). Je to střet svobody s diktaturou, bídy a bohatství, kultury a zábavního průmyslu…?
M.S.:
Je důležité vůbec se nad tím zamyslet. Může to být střet ve vztazích, v lásce, ale i ve „vyšší“ rovině, o které mluvíš…

Jak vlastně vaši fandové přijali desku Cult, z níž pochází zmiňovaná skladba Path? Vyšla v roce 2000 a byla třetí vaší nahrávkou, ovšem první, na které jste nehráli coververze Metallicy a dalších kapel, nýbrž svoje vlastní skladby.
E.T.:  Mezi našimi metalovými fanoušky je to nejoblíbenější deska, v době desky Cult nás začali brát jako opravdovou kapelu. Když jsme ji nahrávali, měli jsme o ní jasnou představu. Skloubili jsme metalové a klasické principy skladby, ta deska je přímá, silná, originální, má hodně rozměrů. Po dvou albech coververzí to od nás bylo poměrně silné gesto. Ostatně také jsme o ni vedli velký boj s naším vydavatelstvím. Chtěli totiž, abychom ji nahráli úplně jinak.

Často spolupracujete s nejrůznějšími zpěváky, na vašich deskách hostovaly například i Nina Hagen nebo Češka a stávající porotkyně Česko Slovenské SuperStar Marta Jandová.  Proč jste si vybrali zrovna je?
S Martou Jandovou a její německou kapelou Die Happy se známe už dlouho, líbí se nám, co dělají. Když jsme v roce 2005 dělali desku Apocalyptica, sešlo se to tak, že jsme jí zavolali, jestli by nám na desce nezazpívala. A Nina Hagen? V jejím případě se nám ozval její management. Líbilo se jí naše pojetí písničky Seemann, původem od Rammstein, a chtěla si ji s námi zazpívat.