Brutálně syrová industrial seance s Nine Inch Nails


Když vám někdo zarazí do hlavy devítipalcové hřebíky, máte pocit, že vám pukne. Když je tam ale zatluče tak kultovní osobnost, jako je Trent Reznor, budete řičet blahem a v davovému šílenství „kotle“ tou hlavou dvě hodiny v tranzu nekontrolovaně házet. Americká rocková kapela Nine Inch Nails umí rozpálit i velmi početný dav. Česku rozproudila krev po necelých dvou letech.

Nin Inch Nails 14. června v ManchesteruO tom, že je Trent Reznor muž mnoha tváří, jsme se mohli přesvědčit už několikrát. Ve studiu dokáže předvést dokonalou one man show, sám si nahrát celé album a potom ho se svou koncertní kapelou na pódiu dokonale „vytunit“ v kousky, které netrhají jen uši, ale rovnou zdi.

Skákalo i sedící publikum
Během včerejšího vystoupení Reznora a spol. převládalo totální kouřové temno, střídající záchvaty nekontrolovaně blikajících nebo celou O2 Arenu  systematicky prosvětlujících světel. Skladba hitů napříč celou, více než dvacetiletou kariérou kultovních Nine Inch Nails byla stejná: naprostý chaos, totální rámus a šílenství (fanoušci prominou, ale nikdy předtím mě po koncertě hlava nebolela), zběsilé pumpování krve. Infarktové stavy se snažily uklidnit klidnější skladby a jedna kulturní vložka s psychedelických kontrabasem v hlavní roli. NIN bez mrknutí oka přecházeli z klavírních balad (La Mer) do songů, které rozeskákaly i sedící publikum. Největší úspěch si kromě úderné, ale pomalejší Terrible Lie připsala balada Hurt. Tu společně se zasněným Reznorem, utopeným v oblaku umělého dýmu, zpívali snad všichni přítomní.

Setlist:
1.
Somewhat Damaged,  2. Terrible Lie, 3. Heresy, 4. Metal (Gary Numan cover), 5. The Becoming, 6. March of the Pigs, 7. Piggy, 8. Burn, 9. Gave Up, 10. Gone, Still, 11. The Fragile, 12. La Mer, 13. The Downward Spiral,  14. Head Down,  15. Survivalism,  16. 1,000,000, 17. Wish, 18. Hurt, 19. The Day The World Went Away, 20. The Hand That Feeds, 21. Head Like A Hole.
Přídavek: 22. Echoplex,  23. Dead Souls (Joy Division cover), 24. In This Twilight

Thank You, Mr. Reznor
Královsky bavit se včera přišlo zhruba pět tisíc fanoušků, až na výjimky černě oděných. Zmenšená kapacita vysočanské arény nedala znát oslabení sil, a tak propuklo pravé peklo. Se zabijáckými hity přišla ta správná euforie. Wish a k závěru koncertu Head Like a Hole dokázaly probudit energii i v tom nejunavenějším fandovi. Svědčí o tom i bouřlivý aplaus a dupání lidí, kteří se dožadovali odměny v podobě přídavku. NIN nezklamali, na pódium se vrátili a Reznor tak mohl zamávat skupince fanoušků třímajících obrovský nápis Thank You. Kromě čtyř regulérních členů kapely kolem nástrojů na pódiu byl pátým (nikoliv přebytečným) kolem u vozu Trentova klanu mistr zvuku. Fascinující postava, převyšující dav, osvětlená stovkami světýlek zvukařského pultu, od poloviny koncertu bez trička. Zvukař nejenže stíhal čarovat rukama a dokonale ladit syrový zvuk, ale celé dvě hodiny trvající koncert odskákal poctivěji, než by dokázal ten nejskalnější fanoušek.

Poslechněte si píseň Head Like a Hole

Byl včerejší koncert v rámci turné Wave Goodbye opravdu poslední, který kdy v Praze NIN odehráli? Do médií totiž prosákla zpráva, že Trent Reznor plánuje s letošním turné ukončit živé vystupování s kapelou. Věřme, že jen potřebuje pauzu. Tyto informace mohou sice potvrdit jeho vzkazy na Twitteru, kde si stýská po domovské Americe, vyvrátit je ale může dojem z včerejšího koncertu – Reznor a spol. se vůbec netvářili, že je živé hraní nebaví.

Nine Inch Nails
24. června 2009, O2 Arena, Praha