Christina Aguilera: Moje deska Bionic je sexy, zábavná a hravá

Hana-Slivova

 

Na málokterou popovou desku se letos na jaře čeká tolik, jako na album Bionic zpěvačky Christiny Aguilery (29). Při jeho psaní se inspirovala svým malým synem a ženskou sílou, ale i elektronickými The Prodigy a souloývmi kořeny. „“Na Bionic se odráží všechno, co jsem kdy nahrála,“ říká.

Christino, co vlastně znamená název alba Bionic?

http://www.koule.cz/cs/interpreti/christina-aguilera.shtml#$/cs/interpreti/christina-aguilera-2585.shtml

Pro mě to znamená, že mám "bionické" části těla, konkrétně třeba hlasivky. Na obalu je v místě hlasivek pták, který zpívá, a přes sestavu trubek se ve výsledku zvuk změní na lesní roh a zvuk z hlasitého telefonu.

Stejně tak je pro mě Bionic znamení toho, že jsem totálně nabitá energií. A Bionic je pro mě i to, jak vidím ženy. Ženy jsou hned v několika ohledech supernově – rodíme, dáváme život, pracujeme, vychováváme rodiiny, chráníme své domovy. To, že jsem se stala matkou, mělo na vydání desky Bionic rozhodně velký vliv.

Řekni nám něco o spolupracovnících, se kterými jsi nahrávala Bionic.

S kým jsi na desce dělala?

Na desce jsem spolupracovala s lidmi, které jsem si vybrala proto, že je mám ráda. S Ladytron a Siou – jsem velká fanynka toho, co udělala pro Zero 7. Zájem jsem měla o spolupráci s Le Tigre, Peaches a Goldfrapp a rapeprkou M.I.A. Přišla jsem za nimi a řekla jsem jim: „Jsem vaše fanynka, chtěla bych s vámi spolupracovat a trochu poznat váš hudební svět. Potom ho zkombinujeme s mým náhledem na hudbu a s mou představou o zvuku téhle nahrávky.“ Ve výsledku to bylo velmi zábavné.

Jsi spoluautorkou několika skladeb na desce. Jak vznikaly?

Dost komplikovaně. Manžel mi jednou řekl: "Kreativní proces je, když se vztekáš na všechny kolem sebe.  To, co z toho pak vzejde, je ale poklad.“  Myslím, že je to pravda. Jsem perfekcionistka, ale často se kvůli tomu dost trápím. Písničky na nové desce jsou proto po pěvecké i hudební stránce někdy dost syrové a emocionální.

Na téhle nahrávce jsem se po deseti letech ráda vrátila ke svým popovým začátkům, odvážila jsem se udělat vtipnou popovou desku, která ale má sofistikovaný základ. Průběžně totiž sbírám nápady a dávám si je na takovou speciální domácí nástěnku. Pak jdu za producenty a vysvětlím jim, jak by deska měla znít, abych to byla já.

Kde hledáš inspiraci?
Inspiruje mě cestování, noví lidé, nové věci a zvuky. Takhle mě vlastně, když mi bylo patnáct, ovlivnili The Prodigy.  Slyšela jsem je jich nahrávky a říkala jsem si: co to sakra je? Už tehdy jsem věděla, že bych jednou chtěla natočit takhle futuristickou desku. Teď přišel ten správný čas, hrála jsem si se všemi svými hudebními kořeny včetně soulu a blues a k tomu jsem poslouchala dost elektroniky, právě třeba Ladytron a Goldfrapp.

Napsala jsi a nahrávala většinou doma, nebo jsi kvůli albu Bionic cestovala?

Všechnu hudbu jsem nahrála doma. Všichni t skvělí umělci, o kterých jsem mluvila, se předvedli v mé Red Lips Room, jak jsem pojmenovala své studio, převzaté od Ozzyho Osbournea. Býval to totiž jeho dům, točil tam svou show a měl v něm také skvělé studio.

V čem je nové album Bionic odlišné od tvých tří minulých desek?

Už podle obalu jasné, že je futurističtější. Každý singl má jiný náboj a náladu, tu desku vlastně nezhodnotíte jedinou písničkou. Je hodně rozmanitá, připomíná mi všechna místa, kde jsem byla a jak jsem se tam cítila. Na Bionic se odráží všechno, co jsem kdy nahrála.

Jak bys popsala Bionic čtyřmi slovy?

Silné. Sexy. Zábavné. Hravé.

Jak vznikal první singl Not Myself Tonight.

Not Myself Tonightvzniklo na konci natáčení mého snímku Burlesque. Práce na singlu jsem musela odložit právě kvůli finiši s filmem. Ten jsem dodělávala půl roku, práce na desce stála, ale já během těch měsíců dostala novou inspiraci. Hodně jsem se naučila, tak jsem zavolala producentům, ať mi pošlou tracky zpět, že mám nové příběhy, o kterých chci zpívat. Ten půlrok mě prostě změnil.

Je na albu písnička, která pro tebe zvláštní význam?

Všechny nahrávky zaznamenávají nálady, které jsem během během těch měsíců prožívala. O srdci nahrávky nejvíce vypovídají skladby, na kterých pracovala Sia a Sam Dixon. Mojí oblíbenou je All I Need, balada postavená na pianu, kterou jsem složila jako ukolébavku pro mého syna.