Štítek Reklama
12. 3.2009

Hip–hop, hip–hop. Pochod na příštích 30 let

  • Článek
Více článků jako tento

Za mořem ve městě jménem New York... Začíná to jako pohádka, je to ale skoro neuvěřitelné, že tak vlivný hudební žánr vznikal už před více než třiceti lety v rámci subkultury, která byla tehdy záležitostí jedné čtvrti. Doufejme, že bude pochodovat dál - i neprobádaným územím.

Rámec hiphopové subkultury je velmi důležitý. Hip hop ale není jenom hudba. Tady v České republice mohou zní tslova o hip hopu jako životním stylu úsměvně, ale tenkrát v New Yorku tomu tak skutečně bylo. Životní styl formoval hip hop a ten později ovlivnil život mnoha lidí na celém světě.

Co to znamená?

Tehdejší hudební projevy se označovaly jako rap music. Pojem hip hop přišel později. Jako první ho údajně použil Keith Wiggins neboli Cowboy z rapového uskupení Grandmaster Flash&The Furious Five, když popichoval svého kamaráda, který šel do armády. Opakováním „hip-hop, hip-hop“ chtěl naznačit rytmus pochodování vojáků. DJ Afrika Bambaataa, zakladatel gangu Black Spades, ale i kulturního spolku Zulu Nation, pak spojením hip hop označil celou kulturu, která obsahuje pět elementů: DJing, MCing, beatbox, break dance a graffiti. Všechny tyto části vznikaly společně a představovaly opravdu životní styl.  Za popularizátora spojení hip hop označuje samotný Bambaataa rappera Lovebuga Starskiho.

Míchání hudby

Hip hop jako hudební žánr ovlivnil především funk. Rytmické postupy ve skladbách Jamese Browna měly na výsledném zvuku stejně velký podíl jako disco a soul. Forma, kterou se hip hop poprvé prezentoval, tedy DJing na tanečních party, pocházela z Jamajky, kde fungovaly tzv. soundsystémy neboli pojízdné diskotéky. Za legendu newyorských  block party je pak považován Jamajčan DJ Kool Herc, který jako první pomocí dvou gramofonů napojoval výrazné úseky skladeb - breaky, jež si tanečníci nejvíce užívali. Tak se ujalo označení break beat a také break boy (b-boy), které poprvé použil Kool Herc. I dnes si tak říkají tanečníci základního hiphopového tance, break dance. Rapování neboli MCing ovlivnil také zvyk z Jamajky. Říkalo se mu toasting a praktikovali ho DJové – do rytmu hudby povzbuzovali své tanečníky. Když se tento zvyk v Americe potkal s dílem hudebních básníků, jakými byl Gil Scott Heron nebo uskupení Last Poets, a pustila se k tomu energická hudba ve stylu funky, hip hop byl na světě.

Pochod historií

Zatímco v šedesátých letech černoši ještě bojovali, aby měli stejná práva jako běloši, dnes se zdá, že i díky hip hopu žijí pověstný americký sen. Dlouhá doba, po niž je bílí považovali za méněcenné, se podepsala i na povaze hiphopové kultury. Hip hop přeci jen vyšel z neklidné čtvrti plné gangů, kde šlo často o život. Není tedy divu, že je zásadový. A co na tom, že se pár naštvaných černochů v Bronxu rozhodlo pořádat party nebo stříkat sprejem po zdi? Jen to, že tím výrazně ovlivnili nejen hudbu na celém světě, a především vnímání rytmu, ale také anglický jazyk. Nakonec tedy hip hop získal uznání a obrovskou pozornost. I když nutno podotknout, že způsob, jakým dnes představitelé tohoto žánru získávají pozornost, se často velmi vzdaluje tvořivému počínání. Svaly, pistole, "čubky" a zlaté řetězy? Ano, určitá povrchnost se hip hopu vytýkala již dříve, a je fakt, že pokud chcete vidět zajímavý hip hop, musíte hledat. V televizi ani v rádiu ho moc nenajdete. Naštěstí je stále víc velmi tvůrčích hudebníků, kteří navíc mají i nadhled a posouvají hranice tohoto žánru dál, do neprobádaných území. Dokonce i na české scéně.

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama