Štítek Reklama
11. 8.2010

Martin France: Stres zaháním štípáním dříví!

  • Článek
Více článků jako tento

Zpěvák a herec Martin France (41) prozradil Šípu, kolik úsilí ho každý rok stojí zorganizovat koncert na hradě Houska, proč kvůli kariéře dostal dvojku z chování i to, že mu před lety málem amputovali nohu.

Jak vlastně celá akce na hradě Houska začala?

Před dvanácti lety mě oslovili asi čtrnáct dní před otevřením hradu, jestli bych tam nedokázal udělat nějakou akci. Za tak krátkou dobu jsem sehnal asi čtyři celebrity a nakonec přišlo asi čtyřicet lidí, ale atmosféra byla úžasná, zpívali jsme naživo, opékali buřty a spali jsme v loveckém salonu. A od té doby se to začalo zlepšovat.

A jak to máte s návštěvností? Zlepšuje se?

Je to lepší. Rozkřiklo se to a nemáme problém s prodejností. Ale vejde se tam jen tisíc lidí, takže všem doporučuji, aby si koupili lístky předem. Stalo se, že před branou stály i čtyři stovky lidí, kteří spoléhali na to, že si koupí lístky tam.

Vydělané peníze pak putují na opravu hradu?

Ano, hýbe se to mezi sto a sto dvaceti tisíci. Pro ten hrad to není velká částka, ale hodně se tou akcí proslavil a udělal si jméno.

Proč tedy třeba kvůli penězům akci nerozšíříte i na louku?

Lidé by pak neměli kde parkovat a bylo by to velmi složité. Měla by to být prestižní a ne masová zábava, aby si to všichni doopravdy užili. Je to rodinnější akce a líbí se nám, že tam jezdí lidé z celé republiky.

Hrozilo někdy, že se koncert na Housce konat nebude?

Loni i letos jsme měli finanční problémy, na kterých se podepsala krize, nebyli sponzoři. Trochu nám to bere vítr z plachet, ale snad to zvládneme a doufám, že už to příští rok bude lepší. Mám pocit, že se některé firmy na krizi jen vymlouvaly.

A vás jako majitele reklamní agentury se krize nedotkla?

My jsme tam nastálo dva, na každou akci nabíráme lidi, nemáme stálé zaměstnance. Takže já osobně jsem krizi nepocítil.

Jaké pořádáte akce kromě Housky?

Děláme různé akce, od křtů cédéček, výstav obrazů přes otevíračky hotelů, a na to všechno jsou potřeba peníze. Největší akce byla zatím pro jednu velkou firmu, která má u nás pět poboček a na Slovensku dvě a ve všech městech musela ta akce začít zároveň. To jsme si pak večer sedli a byli jsme opravdu rádi, že to máme za sebou.

Musíte být často ve stresu, jak se s ním vyrovnáváte?

Stresu je hodně. Například když sponzor něco slíbí a už je na všech tiskových materiálech, a pak z toho vycouvá. To se to pak musí zaspat a druhý den se na to člověk dívá jinak. Mně pomáhá fitko, kolo, koupil jsem si domů rotoped. Mám rád jakoukoliv fyzickou aktivitu, takže třeba štípu dříví na chalupě, zaplavu si v bazénu. Pak už člověk ten problém nevidí tak velký.

Vypadáte jako velký kliďas. Dokážete se také rozčílit?

To ano. Já jsem Býk a spousta lidí mi říká, že jsem velmi klidný. Ale do litru se vejde litr a někdy už to prostě přeteče. Jsem takový, že do mě někdo třikrát kamenem a já do něj třikrát chlebem, ale pak už lítají třísky.

Ještě se vrátím k Housce. Účinkující vybíráte sám?

Oni už se i hlásí sami a chtějí účinkovat, takže to musíme selektovat, ale teď se snažíme dělat to tematicky, takže letos máme téma zpívající herci a hrající zpěváci. Pokaždé se snažíme, aby to bylo pro lidi zajímavé.

Stalo se během koncertu někdy něco neočekávaného?

Jednou byla veliká bouřka a na tři hodiny vypadla elektřina. A předloni se ulomil kus římsy z hradu a spadl jedné paní na hlavu. Kvůli těmto případům tam máme záchranku, o paní jsme se postarali a nakonec byla velmi spokojená. Ale týká se to i interpretů. Například jednou nemohla dorazit Lenka Filipová a lidé byli naštvaní. Takže už říkáme dopředu, kdo nepřijede, a letos už jistě vím, že nevystoupí Michal Penk a Martina Balogová.

Neuvažoval jste o tom, že byste pozval i Naďu Urbánkovou, která loni kvůli nemoci nemohla vystoupit?

Uvažovali jsme o tom, ale nevěděli jsme, jak na tom je. Ale ona už sama začala aktivně pracovat, a pokud by někdy chtěla, my budeme velmi poctěni.

Vy jste zpěvák a herec. Ale vystudovanou máte ekonomku…

Já jsem vystudoval ekonomickou střední a byl jsem i v nultém ročníku na výšce, ale pak jsem pronikl do muzikantské branže a už mě to nebavilo. A musím říct, že jsem nejhorší ekonom na světě.

A jak jste se k umělecké branži tedy dostal?

Odmala jsem navštěvoval různé herecké a recitační kroužky, také jsem závodně tančil latinsko americké tance, v Praze jsem udělal konkurz do taneční skupiny SHOCK. A zlom byl pro mě, když jsem na střední jel na konkurz do filmu, který jsem vyhrál a škola mi to pak nedovolila, aby mi to prý nestouplo do hlavy. Tak jsem začal zlobit a dostal jsem dokonce dvojku z chování.

To asi rodiče nebyli příliš nadšení…

Rodiče nebyli spokojení, ale škola mi tím vzala hrozně velký sen.

Co bylo pak?

Pak jsem v Praze začal dělat komparzy, a to mě hrozně bavilo, i když jsem hrál třeba jen mrtvého vojáka. A pak se to začalo nabalovat a už to šlo.

A tenkrát vám finančně pomáhali rodiče?

Ne, já jsem normálně pracoval. Dělal jsem v Motokovu osobního asistenta pro vývoz a dovoz osobních automobilů. A to mě strašně nebavilo.

Máte za sebou spoustu pěveckých i hereckých rolí. Která vás bavila nejvíce?

Mě baví dodneška všechno a vždycky se těším na to, co už jsem dlouho nedělal. Teď točím novou desku a rád bych si zahrál ve filmu. Už jsem jednou kvůli nedostatku času přišel o roli v Četnických humoreskách a nechtěl bych promeškat další.

A co vás v současné době živí?

Živí mě hlavně pěvecké kšefty, jezdím na firemní večírky a podobné akce, ale pevně věřím, že se zase něco podaří a objeví se role v muzikálu nebo ve filmu.

Vaši rodiče už jsou teď na vás hrdí?

Doufám, že ano. Ale jednou se byli podívat na muzikál Pokrevní bratři, kde jsem hrál roli muže ve věku od šesti do pětatřiceti let, a když jsem v tom kostýmu šestiletého vylezl na jeviště a táta mě poznal, tak do toho ticha pronesl: „No to je vůl,“ a všichni se samozřejmě začali hrozně smát.

Vám se ale nevyhnuly také nepříjemné záležitosti…

Vždycky si to vyžírám po nějakých intervalech. Nejdřív jsem vyhořel, protože nade mnou bydlel blázen, který zapálil byt, uhořel v něm a pak to ještě prohořelo ke mně. A pak jsem si jednou ukopl palec, spadnul jsem a odřel si kolena. A to jedno koleno se mi zanítilo tak, že to bylo téměř na amputaci. Měl jsem celou fialovou nohu a horečky. A doktoři mi tenkrát řekli, že pokud mi nohu neamputují, mohu do tří dnů zemřít. Ale ěstí jsem to zvládl. A třetí věc byla, když jsem jednou šel ze zahájení Febio festu a v noci mě přepadli feťáci a ten jeden mi prokopl obličej tak, že jsem měl celou jednu část o dva centimetry posunutou dovnitř. Pamatuji si hlavně, že to hrozně křuplo.

Všimla jsem si, že nerad mluvíte o svém soukromí. Neuděláte výjimku?

Soukromí nikdy nerozebírám. Je to to poslední, co člověk má, a proto si ho chráním.

A co tedy kromě vedení agentury a zpěvu rád děláte?

Miluji cestování a chalupu. Kutil sice nejsem, na to je expert táta, ale když mi ukáže, jak mám něco udělat, tak už jsem schopný sám něco vytvořit. A na dovolenou se chystám někdy během září, známí mě pozvali do Chorvatska, kde jsem už hrozně dlouho nebyl.

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama