Štítek Reklama
19. 3.2012

Nebe, nebo Kryštof? Rozhodně další typicky český poprock

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Nebe - Autor fotografie: Foto EMI

Říkají si Nebe, jsou mladí a plní energie. Jejich potenciálu si všimnul Richard Krajčo a spolu s Borisem Carloffem si vzal pod křídla debut nazvaný Legosvět. Ten právě vychází a s ním i otázka, zda-li je onen náhlý rozruch na místě. Soudíme, že (zatím) není.

„Víš o tom, že Kryštof mají novou desku?“ říkám potutelně svojí přítelkyni. Šklebí se. Prý si vymýšlím. Pouštím první skladbu Legosvět ze stejnojmenné desky mladé havířovské kapely Nebe. „To ale není Kryštof,“ odpovídá po pár vteřinách vítězoslavně. Škoda, experiment nevyšel. „Ale jo, je to fakt hodně podobné,“ uznává po chvíli. Takže remíza?

Nic naplat, každá debata o skupině Nebe chtě nechtě začne tímto tématem. Nejprve přijde na přetřes, jak moc Kryštof vlastně Nebe jsou, případně o kolik jejich horší verze. Pak se debata stočí na Richarda Krajča, na jeho přítomnost ve studiu a míru vlivu na výsledek. Dokážu si představit, že tohle téma už musí lézt klukům krkem. Jenže z větší části si za to můžou sami.

Za velmi podobnou barvu hlasu sice zpěvák Petr Harazin nemůže, jenže on i stejně frázuje (v určitých polohách jsou ti dva naprosto k nerozeznání) a nemalá podoba s Kryštofem je i v aranžích a textech. Třeba poetické popěvky na způsob Na každý pád mám volný pád rád/když tíží mě pocit bez tíže jako by vypadly z Krajčova textového skicáku. Pětice svá sdělení ale nepřekládá po lopatě - naopak jsou často šikovně schovaná mezi řádky (třeba Krysy kritizující bulvár). Pomineme-li několik malých klišé, jsou texty poměrně silnou stránkou kapely.

Nebe: Krysy

Co ovšem havířovské pětici chybí až zoufale, je osobitost; tedy nějaký výrazný prvek, jenž by ji odlišoval od „konkurence“. Další kapelu typu UDG nebo O5 & Radeček už tady nepotřebujeme. Větší osobitosti kapele nepřinesla ani produkce Borise Carloffa. Spoustou vrstev sice desce dodal moderní zvuk a zdánlivou pestrost - tu lehce elektronický sound, jindy smyčce nebo dechy - jenže tyto hrátky znějí více jako náhodné zvukové experimenty než promyšlená koncepční práce.

Pravdou ale je, že Nebe mají po celých třicet pět minut solidní tah na branku a melodické, zpěvné refrény. Nejsvětlejším momentem desky je pak nepochybně atmosférická a do lehké psychadelie zahalená Pátek 13. Ve skladbách PřívozyKnoflíková válka zase zaujmou mohutné závěrečné gradace na hranici hard-rocku a post-grunge.

Nebe: Pátek 13

Osobně velmi oceňuji jakousi vnitřní čistotu, jež je z kapely cítit. Čistotu nevtírat se každou cenu všem a všemu nebo necpat prachy dramaturgům v rádiu za větší rotace. Nebe jsou naštěstí příliš chytří na hloupé hrátky se šroubečky, matičkami a podobným bordelem, tihle kluci si raději hrají s legem. Možná, že vám z milionu kostek dokonce postaví svět.

Nebe - LegosvětNebe něco umějí a nedělají ostudu. Nic to ale nemění na faktu, že jsou jen dalším prvkem  do množiny typicky českých kytarových pop-rockových kapel "z rádia". Skvělá ukázka, jak malý rozsah domácí manistream v současnosti má.

Nebe - Legosvět
Vydavatelství: EMI
Celkový čas: 35:06
Seznam skladeb: Legosvět, Přívozy, Knoflíková válka, V manéži, Pátek 13, Mapy, Platonická, Krysy, Z pomerančů, Výkřiky

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama