Štítek Reklama
4. 11.2014

Petr Fiala z Mňágy: Život už beru jako radost. Ne jako pohromu

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Mňága a Žďorp - Autor fotografie: Promo kapely

Koncerty a nahrávní desky Made In China přímo v Číně nadchlo skupinu Mňága a Žďorp natolik, že se tam příští rok na jaře vrátí na turné. "Došlo mi, že celý svět je tady pro mě. A není problém si ho užít," říká zpěvák Petr Fiala (50). Nové album bude skupina křtít v Brně na Flédě 20. listopadu a v pražském Lucerna Music Baru 15. prosince.

Deska Made In China vychází po 23 letech od debutu Made In Valmez. Nicméně pořád na ní slyším stejně skeptického a ironického Petra Fialu a jeho městské příběhy z paneláků. Jak se od té doby vlastně Petr Fiala změnil?
Když jsme dělali Made In Valmez, nic jsem o životě nevěděl a byl jsem asociál, který žil v prostředí, kde se o věcech moc nemluvilo. Během oněch 25 let jsem se dostal k takové drobnosti, že jsem svět přestal vnímat jako pohromu a začal ho vnímat jako příležitost. Život je zkouška, radost a dar, i se všemi průsery. A to jsem dřív nevěděl.

Made In China jako symbol, že svět je tu pro vás? 
Jasně. Made In Valmez byl Karel Poláček a Okresní město - kotlina, paní lékárníková, škola, gympl. Ale až s postupem času mi došlo, že celý svět je tady pro mě. A není problém si ho užít, obzvlášť dnes, když můžu sednout do letadla a letět, kam chci.

Ve Valmezu jako v Číně

Nahrávání desky v Číně muselo být obrovským dobrodružstvím pro kapelu, výsledný zvuk ale (kromě angažmá místních sboristek do dvou refrénů) nikterak neovlivnilo. Mňága a Žďorp zní zkrátka stejně ve Valmezu jako v Pekingu.

Tou největší silou Mňágy totiž nikdy nebyly kdovíjak originální aranže, ale jednoduché písničky s jasnými refrény. A hlavně texty Petra Fialy. Ten je na Made in China v olympijské formě jak textařské, tak hlasové; jestliže předchozí trojice desek ho zastihla v optimističtější náladě, na Made in China už je zase mnohem melancholičtější.

Těžko odhadovat, které z dvanáctky písniček se dostanou do standardního playlistu kapely, u jedné si tím ale můžeme být naprosto jistí. Úvodní singl Rodné lány, v němž se Fiala nostalgicky ohlíží za dětstvím, patří k nejkrásnějším a nejsilnějším písním, které kdy Mňága nahrála. Na pár řádcích textu Fiala dokáže přesně vystihnout pocity z mizejících vzpomínek, na které by jiní potřebovali román. Všechno se mění - a většinou k horšímu, zůstali jsme jen my děti zmatené i ve čtyřiceti.

Pokud máte ze světa kolem sebe podobný pocit, pouštějte si novou Mňágu. Ne snad, že by to na smutek nějak pomáhalo, ale aspoň budete vědět, že v tom nejste sami.

Jiří Vaněk

Když mluvíme o změnách, překvapilo mě, jak máte na desce vysoký hlas. Chvílemi se mi zdálo, jako kdyby místo vás zpíval Márdi z Vypsané fixy.
To jsem si neuvědomil. Ale mám k tomu historku. Když jsme nedávno vystupovali s Vypsanou fixou, říkám Márdimu: Ty kreténe, proč to všechno zpíváš tak vysoko, já to nedám! A on mi říká: Ne ne, ty jsi ten kretén, který zpívá tak vysoko! Z toho je zřejmé, že je to individuální. Ale možná hraje roli i fakt, že dřív jsem nebyl tak zdatný hudebník a písničky jsem spíš huhlavě vyprávěl. Teď už vím, že ke kytaře existuje kapodastr a já tak můžu zpívat veselejším hlasem. Což mě jednak víc baví, jednak je tomu líp rozumět.

Na albu zpíváte, že sledujete už jen sportovní zprávy, protože vítězství sestává z porážek. Co počítáte jako vaše poslední vítězství?
Když mi přišla od jednoho z mých synů SMS, do níž na závěr připsal: Jo, a mám tě rád. Byl to jeden z těch synů, kterým jsem poskytl zvláštní zkoušku, když jsem opustil jejich matku a odešel od rodiny. Je skvělé, že se vrací všechna energie, kterou jsem dal do střídavé péče.

Poslechněte si Mňágu v Youradiu

Říkají se vám podobné věci, které vám napsal váš syn, lépe z očí do očí, anebo přes maily?
Dřív jsem takové emoce nevyjadřoval vůbec. Všechno jsem vykrákoral přes hudbu. Jediný, kdo mě tehdy na sto procent pochopil, byl režisér Petr Zelenka. Říkal mi, že jednou na večírku pouštěl Mňágu, přišel za ním nějaký kluk a říká: Ten Fiala je úplně v pr****! Celou dobu, odpověděl mu Zelenka. Dnes vidím v internetu další nebezpečí izolace. Když mi na něčem záleží, hned beru telefon a volám. Ale trvalo mi to.

Prý jste si před odjezdem do Číny na natáčení desky doma zapomněli klávesy. Malá věc, která rozhodí velkou akci?
To byl problém. Večer jsme přiletěli do Šanghaje a hned měli zvukovku, druhý den koncert. Hráli jsme takhle na třech festivalech, které jsou velké asi tak jako Rock for People krát pět, a všude jsme kvůli tomu museli otravovat pořadatele. A speciální zvuky, které jsou na desce, jsme pak museli dohrát doma. Přišlo mi úplně absurdní, kolik jsme tomu věnovali energie - a dva ňoumové si nejsou schopni zkontrolovat, jestli naložili klávesy! Nakonec se ale musíte smířit s tím, že ty ňoumy jste si jednak vybral sám a jednak je máte rád.

Co Číňany na vaší muzice zaujalo?
Dohráli jsme první koncert, přicházeli fanoušci a deset lidé se ptalo na jednu písničku. Nakonec se ukázalo, že je to Dutý ale free, zřejmě pro ně výrazná melodie. Napsal jsem jim název, oni si ho naťukali do telefonů a za pět vteřin ji měli staženou. Pro ně je jakákoliv nečínská hudba atraktivní, jsou po ní hodně hladoví.  

Slyšeli jste vy nějakou zajímavou čínskou kapelu?
Když jsme hráli v Šen-čenu, byli jsme na koncertě novovlnné skupiny, kterou bych přirovnal k Pražskému výběru nebo Plastic People. Pocházela z oblasti jakýchsi oceláren, kde je život fakt těžký, a měla vynikajícího zpěváka. Přišoural se k mikrofonu a řekl, že si nepřeje, aby lidi v tom narvaném klubu skákali. Okamžitě poslechli. Pak jsme se i seznámili.

Jste v kontaktu?
S ním ne, ale s paní Anlou, která organizuje šenčenský festival. To město je svobodnější, je blízko Hongkongu, a tak jsem si tam mohl dovolit udělat přednášku o české hudbě. Pouštěl jsem klipy a ke každému jsem něco řekl. Kromě hudební složky jsem zmínil i tu společenskou, jako že například Plastici přispěli k pádu režimu. A lidi jásali. To by se v Pekingu nemohlo stát.

Jaké kapely kromě Plastiků jste pouštěl?
Tata bojs, Psí vojáky… Největší úspěch ale měla Jessica od Už jsme doma. Na to doslova zírali.

Jak se vlastně kapela z Valašského Meziříčí dostane k turné v Číně a nahrávání v Pekingu?
Nejdřív přišel nápad natočit desku v Číně. Znal jsem tam ovšem jenom tehdejšího zpravodaje České televize Tomáše Etzlera. Slíbil, že všechno zařídí, ale zpátky už nezavolal. Místo něj se však s nabídkou pomoci ozval jeho známý z pekingské ambasády Martin Hošek. Vysvětlil jsem mu, že chceme v Číně udělat tři koncerty a že potřebujeme studio. A on to všechno zařídil! Moc šikovný kluk, čínsky mluví tak, že nepoznáte, že není Číňan, a když jsem se ho ptal, jak toho všeho dosáhl, řekl mi: Zjistil jsem si, kdo je organizátorem festivalu, dal jsem si s ním schůzku, pustil mu vaši hudbu, domluvili jsme honorář 2000 dolarů za koncert a šel jsem za dalším organizátorem. Normální, ne? A v pohodě.

To šlo takhle lehce? Žádné obstrukce?
Akorát nás poprosili, abychom kvůli kontrole dodali texty. Zavolal jsem Martinovi, ať si vybere písničku, která se mu bude nejlíp překládat. Dodnes nevím, co jim podstrčil.

Na desce vám zpívají tři Číňanky. Kde jste sehnali je?
Opět přes Martina. Poprosil jsem ho, aby sehnal tři holky, co si rády zpívají.

Jako vaše žena.
Jasně, tu jsme tam dotočili doma. Chtěli jsme, aby čínské zpěvačky uměly trochu anglicky a nebály se. Čínsky tam zpívají to, co v písničce já zpívám česky.    

Mňága a Žďorp: Made in China - 70 %
Vydavatelství:
Surikata Records
Seznam skladeb: Rodné lány, Zůstaň!, Perfektní cíl, Hledám svý stopy v rozšlapaným sněhu, Začátek a konec, Nepropustný zdi, Ulice vdov, Potkal jsem ve vlaku svou osudovou dívku, Čas běží hladce, Beznadějný případ, Být jen tak, Za teplých letních nocí

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama