Štítek Reklama
6. 3.2013

Pražský výběr: Ze vzpomínání na komunismus máme husí kůži

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Pražský výběr model 2013 - Autor fotografie: Foto Supraphon

Já o koze, oni o voze. I tak by se dalo shrnout povídání se skupinou Pražský výběr, která se chystá na jarní turné a letní festivaly. Kapela slibuje dovést na jeviště živou kozu se sluchátky na uších, v rozhovoru jsme ale mluvili také o tom, jaké to bylo, když Státní bezpečnost zakázala kapele hraní. „Do šatny nám dali štěnice a k postelím nainstalovali mikrofony,“ vzpomíná Michael Kocáb.

V 80. letech zakázal režim Pražskému výběru koncertovat. Vzpomenete si, jak vám to tenkrát oznámil?
Michael Kocáb (zpěv, klávesy):
Pravý důvod jsme se dozvěděli až ex-post - a kluci teď možná budou překvapeni, co jsem zjistil. V té době jsme hodně provokovali, a to se komunistům nelíbilo. Dostali jsme se do jejich hledáčku. Osudný byl koncert v Hradci Králové, kde to na nás Státní bezpečnost narafičila.
Ubytovali nás tak, že jsme z toho byli úplně vedle; připravili nám krásné pokoje, kam nás se vší slávou dovedli, a dokonce nám řekli, na jaké posteli máme spát, protože tam před tím nainstalovali mikrofony. To jsme ale pochopitelně nevěděli.

Termíny jarního turné Pražského výběru

19. 3.
Plzeň (zimák)
22. 3. Olomouc (zimák) - KONCERT ZRUŠEN
24. 3. Bratislava (NTC Aréna)
26. 3. Praha (Tipsport arena)

Co bylo dál?
Kocáb:
Začal koncert a celý sál obsadily milice, pomocná stráž a veřejná bezpečnost se samopaly. Lidi přišli dovnitř, my začali hrát, ale pak dorazila Státní bezpečnost s kamerami a my už věděli, že je zle. Krátce po vystoupení nás zatkli přímo v šatnách a lidi ze sálu pouštěli ven uličkou tvořenou milicemi a příslušníky StB. To jsme ale netušili, protože jsme byli zavření uvnitř a měli jsme za to, že razie probíhá jenom v zákulisí.
Okamžitě nás předvedli na vyšetřovnu, kde basák Vilém Čok zavedl nový druh výpovědi, tak zvanou „lež v přesných a pokaždé jiných číslech“. Chytli nás za to, že jsme si nechali v západním Německu vyrobit plakáty, ptali se  Viléma, kolik jich bylo, a on řekl: 3457. Na příštím výslechu pak vypověděl 7521, čímž se pochopitelně dostal do absolutního průšvihu, protože lhal Státní bezpečnosti.
Vilém Čok (baskytara): Já jsem na výslechy chodil nejčastěji. Při jednom ve Vysočanech mi estébáci dali papír, abych napsal všechny kapely, které jsou podobného ražení jako my. Nejdříve jsem na ten list napsal Abraxas, ale pak jsem ho snědl. Na to mi estébák řekl: „Víte co? Jděte do p*dele!“ Nas*al se a od té doby jsem měl klid.
Michal Pavlíček (kytara): Rozhodující moment, kdy jsme si je na sebe poštvali, byla ona šatna. Vedli jsme tam totiž protikomunistické řeči, ty je naštvaly úplně nejvíc. Karty jsme tam vůči nim vyložili vlastně daleko ostřeji než písničkami.

Fotoreport z podzimního turné Pražského výběru
Soutěž o lístky na pražský koncert Pražského výběru

Vraťme se k původní otázce. Jak vám StB zakázala vystupování?
Kocáb:
Začalo to zákazem desky, a to nás neskutečně naštvalo. Začali jsme proto být ještě agresivnější. Následoval Herzův film Straka v hrsti, což byla definitivní konečná.

Proč jste na natáčení vůbec přistoupili?
Kocáb:
Chtěli jsme provokovat, udělat něco proti režimu. Byl to zrůdný vražedný totalitní systém, výspa, která se v padesátých letech projevovala podobnou genocidou jako německý nacismus.

Trochu silné srovnání, nemyslíte?
Kocáb:
Ale paralely jsou jasné. Oba dva režimy šly neskutečně rychle nahoru, dokázaly oblbnout neskutečné množství lidí, kteří nakonec fanatismu podlehli. Komunismus byl vražedný systém, vždyť má na svědomí přinejmenším deset až patnáct miliónů mrtvých lidí. Navíc na rozdíl od nacismu komunisti zavedli tak zvanou democidu, tedy vyvražďování vlastního národa. Oni zabili deset miliónů vlastních lidí.

Jak se dnes díváte na lidi, kteří na doby komunismu vzpomínají s nostalgií a dokonce tvrdí, že tehdy bylo líp?
Čok:
Rozumím staré generaci. Důchodci na celém světě to totiž vždycky odskáčou. Protože staří lidé tvoří v současné době větší část našeho obyvatelstva a chtějí se mít lépe, vzpomínají na komunismus.
Kocáb: Když slyším, že na tu dobu někdo vzpomíná s láskou, mám z toho úplně husí kůži. Vždyť my jsme byly loutky! Lidi žili permanentně ve schizofrenii, v práci zvedali ruce pro bůhvíco a večer doma nadávali. Tahle rozpolcenost úplně nabourala morální páteř národa.
Klaudius Kryšpín (bicí): Řekl bych, že lidi na to nevzpomínají s láskou. Otáčejí se, protože nejsou spokojení teď.

Poslechněte si Pražský výběr v YouRadiu

Přesuňme se do současnosti, k vašemu nadcházejícímu jarnímu turné. V čem se budou jarní koncerty lišit od těch podzimních? Kromě hostů také v playlistu?
Čok:
Zrovna to řešíme. Chceme, aby fanoušci, kteří byli na koncertě na podzim a půjdou i teď, dostali něco nového. Nemůžu ale říct nic konkrétního, protože to by pak nebylo překvapení.

V tiskových materiálech uvádíte, že na turné vám bude hostovat kromě jiných František Ringo Čech s kozou. To myslíte vážně?
Kocáb
: Máte proti tomu něco?

V podstatě ani ne, jen mě zajímá, co tam ta koza bude dělat?
Kryšpín:
Rozkucháme ji, uděláme z ní kebab…
Čok: …a budeme ho rozdávat fanouškům.

Ale vážně. Vy na pódium doopravdy přivedete živoukozu?
Kocáb:
Jó jó jó jó. Vy ničemu nevěříte.
Čok: Bude mít obrovská kozí sluchátka, tak zvaná „kozátka“, aby ji nevyplašil hluk a aby netrpěla.
Kocáb: Tak daleko zas nejsme, abychom inzerovali kozu a pak ji tam neměli.

Čí ta koza vlastně je? Kde jste k ní přišli?
Čok:
Ta koza se narodila.
Kocáb: Teď je v Praze v chlívku. Má profesionální péči.

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama