Štítek Reklama
19. 3.2009

Probudili se oba jako "hvězdy". Teď jedou společné turné - Anna K. a Marek Ztracený

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Anna K. a Marek Ztracený - dvě generace ne jednom pódiu - Autor fotografie: Foto archiv zpěváků, koláž Eva Rýznarová

Česká poprocková stálice Anna K. právě absolvuje turné ke své bestofce. Aukro Best Of Tourmělo začít na podzim minulého roku, ale kvůli zdravotním potížím zpěvačky probíhá až teď. Čekání se však vyplatilo. Nyní je Anna K. v plné síle a na celém turné ji provází objev loňského roku Marek Ztracený.

Jak vznikla vaše spolupráce? Nedávno jste společně s dalšími muzikanty pracovali na charitativní písni Ty jsi jako já na TV Óčko. „Upeklo“ se to tam?
A:
Ano, přesně tak.

M: Myšlenka vznikla o něco dřív, ale první kontakt proběhl tam.

Byli jste domluvení už na to podzimní, odložené turné?
A:
Ne, tam měl hrát někdo úplně jiný. Přizvat Marka mě napadlo, když jsem si poslechla jeho hudbu. Líbila se mi, kromě toho jsem zjistila, že hraje s výbornými lidmi, které osobně znám. Například mě překvapilo, že za bubny sedí Adam Koller a že už to není ten malinký Adámek, ale velký pan bubeník.

M: Neváhal jsem ani chvíli. Zrovna jsem si říkal, že je fajn, že se moje písničky hodně hrajou v rádiu a v televizi, ale že to chce víc živého hraní. Kromě toho je Anna K jednou z mých oblíbených interpretek, zvlášť naživo.

Anna K.Aukro Best Of Tour má také charitativní charakter. Mohli byste to nějak přiblížit?
A:
Během celého turné probíhá na stránkách mých i Aukra aukce nejrůznějších předmětů. Jak mých, tak těch, kterými by mohl přispět Marek. Už dlouho totiž spolupracuji s nadací Terezy Maxové, tak jsem si řekla, že když už budu chodit do rádií, televize a podobně, ať to má taky nějaký paralelní smysl. A charita smysl má.

Vaše hudební začátky od sebe dělí zhruba patnáct let. Myslíte si, že se za tu dobu podmínky pro dosažení úspěchu mezi posluchači nějak změnily?
M:
Myslím, že moc ne. Rozdíl je možná v tom, že dřív se prodávalo víc cédéček. Lidi okolo muziky jsou dnes také přísnější ve výběru. Je větší konkurence, proto si dneska mnoho lidí myslí, že když zpěvák uspěje, má protekci, ale ve skutečnosti tomu tak není.

A: Je to podobné. Samozřejmě se výrazně změnila finanční stránka. Hudební fanoušci mají dnes mnohem větší výbě -  z domácí i ze zahraniční scény. Ale když jsem na počátku devadesátých let začínala já, zahraniční hudba k nám už měla dveře otevřené, bylo rozhodně z čeho vybírat. Nejsem Iveta Bartošová nebo podobná totalitní hvězda.

Co máte tedy společného?
A: S Markem máme společné to, že jsme se, obrazně řečeno, jednoho dne probudili jako hvězdy. Jeden hit – a přes noc je vás všude plno. Já se tenkrát rozhodla, že takhle to nechci, že na tom stavět nebudu. Stáhla jsem se, založila kapelu, začala hodně koncertovat a pracovat na nových věcech. A měla jsem to štěstí, že jsem za to slyšela chválu a uznání od lidí, od kterých jsem to hrozně potřebovala, protože to nebylo jednoduché rozhodnutí.

M: Já nemůžu říct, že v tom nechci pokračovat. Naopak. Chci být vidět, chci vystupovat v televizi, dělat rozhovory, hodně koncertovat. Chci, aby si mě lidi zapamatovali a na koncerty jich chodilo čím dál víc.

A: Ty, Marku, ani nemáš důvod v tom nepokračovat. Máš to teď parádně nastartované a jenom stačí, abys lidi přesvědčil, že umíš hrát naživo. Nejsi žádná uměle vytvořená hvězdička.

Jaký je váš názor na soutěže typu SuperStar? Myslíte, že jsou pro vývoj hudební scény přínosem?
M:
Není to přirozené. Respektuji to jako formu zábavy, zábavný televizní program na nedělní večer. Ale historie už dokázala, že člověk musí být opravdu hodně talentovaný, aby se udržel. Já bych do podobné soutěže nešel, myslím, že můj nedokonalý hlas by se ani na ty převzaté písničky nehodil.

Marek ZtracenýA: Je to sporné. Taky způsob, šance, ale mně je těch lidí spíš líto. Každý týden na vás v hlavním vysílacím čase kouká celá republika, to vám v začátcích nikdo nenabídne ani ve snu. Ale je pak těžké se s tím vyrovnat - a většina z účastníků skončí jako estrádní umělci. U nás to zvládla jenom Aneta Langerová. Využila jedinečné šance přeskočit ty roky dřiny, kterými jsem se já nebo ostatní prokousat museli. Ale to, jak se jí daří teď, už je jenom její zásluha.

Oba už jste převzali hudební ceny. Jsou pro vás hodnotnější ankety popularity, nebo ocenění od akademie?
A:
Samozřejmě, každá cena je svým způsobem příjemná. V Českém Slavíkovi jsem byla dvakrát čtvrtá a vzhledem k tomu, že nejsem zrovna bulvární ikona a prezentuju se jen svojí prací, je fajn vědět, že se to lidem líbí. Hudbu nedělám pro kritiky nebo hudební redaktory, ale pro lidi. Andělů máme od akademie celkem šest, a je samozřejmě povzbudivé, když si vaší práce cení i „odborná“ akademie.

M: Jsem od přírody soutěživý typ, ceny přijímám samozřejmě rád. Když člověk hned na začátku kariéry dostane cenu za objev roku a za nejprodávanější debut roku, je to potvrzení, že práce má smysl, a ještě víc vás to nakopne.

Marek má v kapele samé chlapy. Jak jste se, Anno, připravila na měsíc jen ve společnosti mužů -muzikantů?
A:
Naštěstí tam nejsem jediná ženská, ale už jsem na to zvyklá... Když jsem s kluky, chovám se jako oni. Naopak, jsem z nich největší sígr a musí mě krotit. Tedy aspoň dříve to tak bylo!

Anna K.
Anna K., vlastním jménem Lucianna Krecarová, se narodila 4. ledna 1966 ve Vrchlabí. Začátek její umělecké dráhy sahá až do roku 1974. Jako osmiletá uspěla v konkurzu do divadla Semafor, kde pak působila s malými přestávkami přes 20 let. Vystudovala hudebně-dramatický obor na pražské konzervatoři. Sólovou kariéru zpěvačky Anna K. nastartovala na začátku 90. let první, ryze popovou a u posluchačů úspěšnou deskou Já nezapomínám. Přesto Anna K.této popularity nevyužila a rozhodla se začít znovu. Spolupracovala s rockovými muzikanty, například s P.B.CH. nebo Davidem KolleremLucie. Zlomem v její kariéře byla třetí deska Nebe, první, kterou natočila s vlastní kapelou. Anna K. za ni získala tři nominace na Anděla a odnesla si vítězství v kategoriích nejlepší zpěvačka a nejlepší píseň. Dodnes vydala celkem osm alb, 15 let své úspěšné kariéry oslavila vydáním zatím poslední desky Best of ´93 ´07.

Hitovka Nebe od Anny K.

Marek Ztracený
Marek Ztracený se narodil 26. února 1985, pochází ze Železné Rudy. Od dětství se věnuje hře na klavír a skládá. Poprvé jsme ho mohli vidět za bicími ve skupině Kredenc. Hraje na sedm hudebních nástrojů, na konzervatoři v Praze vystudoval skladbu. V showbyznysu se výrazněji prosadil až na jaře  2008, kdy singl Ztrácíš nasadila do svého playlistu Evropa 2. S touto písní Marek Ztracený vyhrál polský mezinárodní hudební festival PBS Bank Carpatia festival Rzeszow v kategorii zpěv a nejlepší píseň. Vynikl tak v konkurenci stovky soutěžících z celé Evropy. V říjnu 2008 vydal album Ztrácíš, které se stalo nejprodávanějším debutem roku. V soutěži Český Slavík získal ocenění Skokan roku 2008.

Poslechněte si Ztrácíš od Marka Ztraceného

 

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama