Saga – neskutečný zážitek v krásném prostředí

Milan-Janecek

Do Česka zavítala jedna z posledních legend světového rocku, která tu ještě nehrála: kanadská kapela Saga. Několika tisícům fanoušků tak splnila zdánlivě nedosažitelný sen. Pod nádherným panoramatem hradu Loket zahrála průřez tvorbou a představila i poslední desku, podle níž se celé turné jmenuje – Human Condition.

Saga pod hradem Loket  Foto ČTK

V roli předkapely se představily dvě stálice české scény – zábavová hardrocková kapela Coda a kdysi prog-rockoví Progres 2. obecenstvo příliš nerozehřáli a tuzemskému fanouškovi ve srovnání s hlavní kapelou večera názorně předvedli, jak se to nemá dělat.
Okolo půl desáté přišel čas na jiný šálek kávy. Saga odstartovala koncert úvodní skladbou nové desky The Human Condition. Písničku na rozdíl od alba ale skupina pojala jako instrumentálku. Fanoušci tak slyšeli skvostné proplétání melodických linek kytary a kláves, virtuosní unisona a výtečně vystavěná struktura skladby. Koncert nic nemohlo „nakopnout“ víc.
Pak se koncert rozjel naplno. Skladba The Flyer byla prvním skvostem, který muzikanti vytáhli ze své pokladnice. Následoval jeden z největších hitů, Wind Him Up z klasického alba Worlds Apart. Koncert gradoval. Z nové desky Saga postupně zahrála ještě další tři věci – Step Inside, Crown of Thorns a You Look Good to Me, již kapela podle zpěváka Roba Morattiho napsala pro fanoušky.  Saga zahrála i skladbu On the Air z méně známé desky Network. Když pak zazněla vzpomínka na eponymní první desku v podobě písničky Humble Stance, přítomným začal běhat mráz po zádech. Klávesista Jim Gilmour, který celý koncert zpíval sbory, se blýskl sólovým zpěvem ve Scratching the Surface. V už klasickém opusu Don‘ Be Latenechal zpěvák zpívat v refrénu publikum. Koncert potom vygradoval v závěrečné skladbě You’re Not Alone. Jako přídavek zazněl největší hit kapely On the Loose.

Groove, pompézní sóla i dobrý zpěv
Kapela se obešla bez velkých světelných efektů, stejně decentní byla i pódiová prezentace; Saga kladla důraz na samotnou hudbu. Nový zpěvák Rob Moratti naprosto přesvědčivě a bez problémů nahradil legendárního Michaela Sadlera, za bicími se představil Chris Sutherland, který zaskakoval za nemocného Briana Doernera. Pilířem kapely ovšem byli zakladatelé Sagy bratři Crichtonovi a klávesista Jim Gilmour. Zatímco Jim Crichton, basista, který zároveň obsluhoval klávesy a zpíval doprovodné vokály, dodával hudbě potřebný groove a jistotu, jeho bratr, kytarista Ian Crichton, se předháněl v pompézních sólech a ukazoval, jak skvěle na kytaru hraje.

Saga nabídla fanouškům neskutečný zážitek, umocněný nádherným prostředím. Škoda jen, že se nemohlo dostat na všechny vynikající skladby, které Saga kdy složila. Se svými osmnácti studiovými alby totiž patří k nejplodnějším autorům vůbec.

Saga
22. května.2009, Amfiteátr Loket nad Ohří