Štítek Reklama
26. 11.2011

Smashing Pumpkins přijeli a zahráli. Bez emocí

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Smashing Pumpkins - Autor fotografie: Foto webarchiv kapely

Legenda devadesátých let Smashing Pumpkins se po třech let vrátila do Prahy. Tentokrát do menší haly a k menšímu počtu lidí. A jak to v Incheba areně vypadalo? Nostalgie a spousta hitů, ale také chybějící prožitek na pódiu a otázka, jestli to Billy Corgan neměl raději dávno zabalit.

Billy Corgan měl v devadesátkách víc fetovat. Možná by pak upadl do deprese, jednoho dne by si nejspíš prostřelil palici a Smashing Pumpkins by se stali opěvovaným kultem.

Jenže se tak nestalo, a tak zatímco u všech vstupů do Tesla areny se stály na Landovy prvoplánové žvásty o národu dlouhé fronty, o kousek dál v Incheba areně bylo vymeteno. Nestrannost stranou, tohle beru jako naprosté selhání společenské soudnosti, morálky, vkusu, vlastně všeho.

Pravda ale je, že když dá pořadatel o akci echo pár týdnů předem, těžko čekat zázraky. Po ostudě na předskakujících Ringo Deathstarr, jež v prázdné hale sledovaly slabé dvě stovky lidí, se naštěstí prostor přece jenom trochu zaplnil, fanoušci se rozlezli po celé ploše a výsledný dojem ze slabé návštěvy nebyl nakonec tak tragický.

Tragický byl ovšem zvuk, přinejmenším ze začátku. Velká škoda, že tak pořádně nevynikly jinak impozantní Corganovy kytarové orgie v jedenáctiminutové Starla. Když však o chvíli později zazněly první tóny Muzzle a za další chvíli Soma, stačilo se rozhlédnout kolem a úsměvy na tvářích mluvily za vše. Byly to hlavně nostalgické úsměvy.

Smashing Pumpkins, respektive Billy Corgan a tři najatí hudebníci, však nechtěli jen vzpomínat. Z chystané desky Oceania zazněly hned v úvodu QuasarPanopticon a následně několik dalších. Mohlo jich být méně, na druhou stranu se mezi nimi našly poměrně nadějně znějící kousky. A když je řeč o nových muzikantech, všimli jste si, že místo basačky přišla basačka, místo výborného bubeníka výborný bubeník a místo kytaristy s asijskými kořeny kytarista s asijskými kořeny?

Vlastně vůbec nevadilo, že jedinou Billyho „show“ bylo závěrečné poděkování a rozházení pár trsátek do davu. Dýně ale nejsou o estrádovitém ukažte-kdo-tleská-hlasitěji, ani o pompézní show nebo nějakém vizuálním zážitku (v tomto ohledu lze zmínit akorát tak dva obří větráky v pozadí pódia). Stačilo být prostě u toho, vždyť pecky jako Siva, Cherub Rock nebo Bullet With Butterfly Wings „to tam“ pořád mají.

Škoda jen emocí, kterých mohlo a mělo být o mnoho více. Čtveřice působila lehce vyčpěle, bez nadšení, bez vášně, bez prožitku. Že by sympatický plešoun zapomněl emoce doma? Nebo v devadesátých letech?

Smashing Pumpkins
Support: Ringo Deathstarr
Praha, Incheba arena, 25. listopadu 2011

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama