Tata Bojs ve špatné hvězdné konstelaci
Tata Bojs jsou profesionální hudebníci s hravou duší, z jejich koncertů odchází člověk omámený a rozjívený zároveň. Ne každý den je ale posvícení, a tak se křest DVD Ležatá Letná z loňského podzimu proměnil v sérii menších průšvihů. Kvůli nim už bohužel kapela nedokázala navodit potřebnou atmosféru, i když na pomoc měla ohromující světelnou techniku. A taky skvělé fanoušky.
Roli předskokana Tata Bojs tentokrát přijala zpěvačka Lenka Dusilová. Se svou kytarou působila na obestavěné scéně poněkud ztraceně, jakmile ale otevřela pusu, odezpívala sebejistý set. Holešovické Sasazu (v ten večer proměněné na Tatazu) se naplnilo až po strop, a už během zpěvaččina vystoupení většina návštěvníků hledala alespoň malinkou skulinku, odkud by mezi davem dohlédla na pódium. Lenčin hlas však zvonivě pronikal do všech koutů, tudíž se polovina příchozích „uklidila“ na sedačky nebo na bar. Jiní se zase u vchodu dívali ve 3D brýlích na nový klip Homo Demo na velkých televizních obrazovkách.
Přečtěte si rozhovor s Tata Bojs
Kluci z Hanspaulky slibovali technicky „nabušenou“ show, a scéna působila až téměř strašidelně. Jakmile vyběhli vstříct fanouškům, za jejich zády se rozsvítila backdroppová projekce s horizontálními pruhy, které promítaly obrázky k úvodním Splasklým vzpomínkám. Uprostřed songu se před pódium snesl obří pohyblivý zářící „ruster“, na němž se odrážely abstraktní obrazce, takže celý sál blikal jak vánoční stromeček. Kapela se navíc sladila bílým oblečením s fosforeskujícími „cákancemi“. A pak to přišlo.
Hned po první skladbě k zástupu obličejů promluvil bubeník Milan Cais: „Náš klávesák Jirka si při příchodu na scénu rozsekl hlavu. Musíme zjistit, jak je na tom, a zda může pokračovat v hraní. Díky za trpělivost.“
Při představě zmařeného koncertu, který měl být vrcholnou akcí, se udělal v krku knedlík nejednomu fanouškovi. Po necelé desetiminutovce se kapela naštěstí vrátila v plné sestavě. Večer si ale skutečně „ žil ve své vlastní režii“, protože pro změnu obratem vypověděly počítače. Následovaly prázdné minuty, které Mardoša zaplňoval vtipy, jenže publikum začínalo být otrávené. Náhoda je blbec, ale tohle byla vážně ostuda.
Po zmařeném rozjezdu Tata Bojs konečně najeli na svou tradiční vlnu. Milan Cais lezl v přestávkách po bicí soupravě, Mardoša skákal jako čertík v krabičce, nechyběly ani úsměvné prupovídky. Vizuálně, hudebně ani zvukově se kapele nedá nic vytknout. Pánové mají laťku, pod níž zkrátka nejdou. Snadno sklízeli ovace za Eko echo, Elišce, Jednotku času nebo za Duševní.
Tata Bojs svůj koncert pokaždé ošperkují nějakou zvláštností – tentokrát kromě efektů došlo na křest DVD Ležatá Letná skrz protažení svítícími LEDkami. S tím čtveřici pomohla Dusilová, která se vrátila kvůli třem společným písním. Její hlas se ale k Caisovu příliš nehodil, dojem navíc kazily i vazbící mikrofony.
Fanoušci ale hudebníkům všechny prohřešky odpustili. Sami zpívali, tančili jako o život anebo buráceli tak, že to muselo být slyšet až na Vltavskou. V TaTaZu se zkrátka cítili dobře. Při Skovce upravené po vzoru Underworld propukl sál v hurónský řev, předtím ho zase dojala Šťastnější.
Ve středu se ale Tatáčům lepila smůla na paty, a tak večer dopadl o něco méně fenomenálně, než se čekalo.
Tata Bojs + Lenka Dusilová
TaTaZu – křest CD Ležatá Letná
Praha, SaSaZu, 17. října 2012
