Tvorba pro děti: od desíti k pěti?


Dneska je MDD. V hudbě ještě donedávna zkratka MD znamenala minidisc, ale to už si pro samé MP3 málokdo vzpomene. MDD ale není žádná hudební zkratka, je to zkrátka starý známý Mezinárodní den dětí. To mě přivádí k otázce: A co děti, mají si co přehrávat?

Zatímco tvorba dětí je jednou z nejpřirozenějších lidských činností a od přírody vrozeným snažením, tvorba pro děti bývá někdy úplný opak přirozenosti. Její tvůrci jako by měli snad někdy pocit, že stačí trochu zašišlat, zakníkat a dětský hit je na světě. Jako by někteří muzikanti měli pocit, že ideální tvorba pro děti je jakási lehce retardovaná forma běžné tvorby.

Kašpárek v rohlíku
Naštěstí ne všichni. Kromě Dád, Maximů a Šmoulů tu jsou i jiní; ti, co se u toho nepotřebují tolik pitvořit. Není nutno dlouho přemýšlet – například osvědčený tandem Svěrák/Uhlíř. Nebo král Večerníčků Petr Skoumal. Jeho melodie jsou stejně tak jednoduché, jako chytré. Což není protimluv. Naopak, nejvyšší dětská liga.

Ale nejen klasici umějí. Je tu přeci Bejbypank projektu Kašpárek v rohlíku! I když mechaniku rachotivého soukolí dětského šoubyzu zdaleka tak nenaolejuje jako žížala Julie, potenciál tady je. „Kašpárka“ je čím dál víc slyšet i vidět, zabydluje se v dětských srdcích, přehrávačích a pokojících. První deska byla výborná a když jsem nedávno slyšel pár ukázek z té připravované, věřím, že laťka dolů nepůjde. Bejbypank baví i mě, a to už jsem o pár věkových příček výše. Takové dítě na odpočinku.

Podávejte na Kašpárka v rohlíku

Fantazie žije!
Kladu si jen jednu otázku: Je vůbec potřeba dělat vyloženě „dětské“ písničky? Mám za to, že dětská fantazie si dětskou písničku totiž udělá z téměř jakékoliv „dospělé“.

Ze své dětské praxe si vzpomínám, že když rodiče pustili Ninu Hagen, tak jsem se jí sice spíš bál, ale na Kraftwerk jsem vesele běhal po pokoji. A jedna z mých nejoblíbenějších písní byla Fucking Ada od Iana Duryho. Tam mě bavil nekonečný závěr, kde se stále dokola sborově zpívá název písničky. Já jim ale rozuměl „naše máma“. Mámu to možná moc nepotěšilo, na druhou stranu dětská fantazie je bezbřehá a hlavně nevinná.

Poslechněte si Iana Duryho

http://www.youtube.com/watch?v=u6idHmoe5EM&feature=related

Takže přeju dětem všechno nejlepší, spoustu dobré hudby, míň pitvoření a víc tvoření!
mardosha@noise.cz
www.myspace.com/mardosha

Témata: