4 děsivé příběhy o nadpřirozenu, po kterých dnes večer už rozhodně neusnete

Eva Vogelová

Zajímáte se o paranormální jevy? Pak si přečtěte svědectví od několika lidí, kteří se s nadpřirozenem už setkali.

  • Záhadný klíč. „Když mi bylo patnáct let, stála jsem s mámou v kuchyni. Na stěně byl přibitý stojan na klíče. Na tom stojanu visel velmi starý a těžký klíč. Na nic jsme ho v té době pravděpodobně v domě už nepoužívali. Najednou se sám vyhákl a doletěl na podlahu až k našim nohám. Tohle je jediná událost v mém životě, kterou nemůžu nijak vysvětlit. Dům byl postaven v osmdesátých letech dvacátého století a ten klíč byl možná původní od vchodových dveří.“
  • Mrtvý dědeček. „Můj dědeček zemřel několik týdnů poté, co jsem se narodil. Byl jsem tak malý, že jsem si nemohl pamatovat, jak vypadal. Když mi bylo pět let, poprvé jsem viděl neznámého muže houpat se v našem houpacím křesle. Poté jsem ho spatřil ještě několikrát. Rodiče si mysleli, že mám svého imaginárního kamaráda. Vyprávěl jsem o něm rodičům téměř každý den. Lezlo jim to už na nervy. Snažil jsem se jim popsat do detailů, jak vypadá a co má na sobě. Přišlo jim to divné a ukázali mi fotografii dědečka. V tu chvíli jsem hned věděl, že je to ten muž, který se neustále houpe v našem křesle. Dnes už je mi dvaadvacet a pokaždé, když sním, mám pocit, že je děda někde v pozadí. Často si rád myslím, že mě pozoruje a je neustále se mnou.“
  • Strašidelný dům. „Před několika lety jsme se s mým nejlepším kamarádem přestěhovali do jednoho domu. Byl vážně divný. Každou noc krátce před spaním jsem slyšela hudbu. Nešlo o zpívání, ale vážně o nějakou hudbu, kterou jsem navíc předtím v životě neslyšela. Znělo to jako vzdálené rádio, ale v bezprostřední blízkosti vedle nás nikdo nebydlel. Opakovaně se mi v tom domě zdál sen o bezmocném davu s malým chlapečkem, který stál před ním. Něco se mi snažil říct, ale já nikdy nevěděla co. Občas se v noci sama otevírala lednička a kočky syčely. Pravidelně ve tři hodiny jsme ze zadní místnosti cítili kouř, ale nebyl tam. Moje tety byly pověrčivé, zabývaly se duchařinou. Jednou v našem domě rozestavěly kamery. Nepodařilo se jim toho tehdy zachytit hodně, ale přece alespoň něco málo. Jedna z kamer se začala točit v kruzích. Potom se rozsvítilo světlo na verandě úplně samo a pak zase zhasnulo. Když jsem se po dvou letech z toho domu odstěhovala, měla jsem problém usnout, protože už jsem neslyšela hudbu. Byl to vážně divný dům.“
  • Návrat do minulosti. „Zhruba před deseti lety jsem si vyšla večer na procházku se svojí sestrou. Cestu jsme dobře znaly, prošly jsme známým úsekem… Když vtom jsme se ocitly asi o dvě stě metrů zpátky a poté se znovu blížily k onomu známému úseku. Obě dvě jsme zažily to stejné a stejně to cítily. Bylo to, jako by nás někdo o několik desítek vteřin vrátil do minulosti. Ani jedna z nás si to nedokázala racionálně vysvětlit.“
swipe helper

Mezi články můžete přecházet pohybem prstu na displeji do stran

zavrit