9 věcí, které vás čekají, pokud to přeháníte s videohrami

Redakce

Virtuální návštěvy úžasných světů, téměř hmatatelné fantazie promítnuté do nadpozemských dobrodružství s propracovanými postavami. Postavami, jejichž charakter je mnohem hlubší a epičtější, než je tomu u většiny lidí. Takový je svět gamerů. No jo, ale jsou to i probděné noci, minimální kontakt s 3D lidmi a bolavá záda. Pojďte se podívat, co vás může postihnout, pokud si s těmi videohrami nedáte alespoň na chvíli pokoj!

  • Poškození očí. Nemělo by vás překvapit, že dlouhé koukání na obrazovku zhoršuje zrak. A je jedno, jestli jde o telefon, počítač nebo televizi. Máma nelhala, ani když říkala, abyste si nesedali tak blízko. Prosezené hodiny u obrazovky, nedostatečná vzdálenost i minimální přestávky způsobují tzv. syndrom počítačového vidění (CVS). Nejdřív rozmazané nebo dvojité vidění za den, dva zmizí, pak po čase zůstávají na dobro. S tím jsou spojené i problémy s krční páteří. Když už se teda chystáte na herní maraton, alespoň si k tomu sedněte nějak normálně a zajistěte si dobré osvícení.
  • Zdeformuje se vám mozek. Jako fakt. Studie publikovaná v Translational Psychiatry ukazuje, že časté hraní videoher prokazatelně mění váš mozek. Děti, které hrají hry déle než devět hodin denně si na nich vytvoří jakousi závislost způsobenou systémem odměňování ve hrách, což způsobuje, že i po devíti hodinách proseděných u monitoru nemají ještě dost a chtějí víc. To formuje levou hemisféru mozku jinak, než je tomu u dětí, co sedí třeba nad omalovánkami.
  • Epilepsie. Pokud ji máte diagnostikovanou, měli byste být při hraní her extrémně opatrní. Potvrdila to zpráva vydaná v roce 1994 Národními zdravotnickými ústavy. Uvádí se v ní, že velká většina pacientů trpící epileptickými záchvaty jimi byla postihnuta právě během gamingu. Hry se od té doby změnily a spouštěče těchto záchvatů eliminovaly. Jenže člověk nikdy neví. Psychika je křehká a stále dost neprobádaná záležitost.
  • Obezita. Tak ono i ten největší sportovec po několika letech proseděných u videoher zchřadne a ochabne… A co teprve vy, jejichž největší životní sportovní výkon je uběhnutí patnáctistovky na prvním stupni základní školy. Pittsburgh Post-Gazette v roce 2012 informoval, že některé hry spojené s pasivní sportovní aktivitou zpomalují chůzi. Další studie pak obhájila tvrzení, že u hráčů je mnohem vyšší riziko obezity ze sedavého životního stylu. Řešení? Zkuste kombinovat alespoň malé cvičení a zdravé svačinky několikrát denně.
  • Regulérní závislost. Jakákoliv činnost, kterou děláme hodně dlouho, se pro nás může stát těžko odnaučitelným zvykem. CNN nedávno zveřejnila studii Douglase Gentila, psychologa působícího na Iowské státní univerzitě, která se zabývala sledováním hráčů videoher po deset dlouhých let. Podle jejích výsledků je 8,5 % dětí ve Spojených státech na hraní prokazatelně závislých. A jak je to možné? Gentile popsal získané výsledky na tzv. teorii ABC. A jako autonomie. Chceme mít pocit, že nad vším máme absolutní kontrolu, B z anglického belong, neboli náležet někam. Videohry nám dávají pocit, že nejsme sami a jsme ve spojení s okolním světem. Byť jen online. A C pro competence, česky kompetence, která nám dává pocit, že jsme v něčem skutečně dobří, rozumíme tomu a umíme to. To ke vzniku těžké závislosti, která se příliš moc neliší od té na tvrdých drogách nebo alkoholu, podle Gentila stačí.
  • Zničí vám to záda. Bolestivé deformace zad jsou v dnešní době zcela přirozeným důsledkem všeho toho sezení u počítače v práci i doma. Jenže většina z nás to dokáže ještě nějak ukočírovat: jdeme se projít psem, do práce se dopravujeme na kole nebo chodíme pravidelně plavat. Ale pokud hned po práci nebo škole zase sednete do gauče nebo pokud je gaming vaší obživou, koledujete si o fatální a těžko zvratitelné poškození. A jak to poznáte? Ignorujte bolest zad tak dlouho, že se už prostě nezvednete.
  • Nintendonitis. Nevíme, jak to elegantně přeložit, ale v česku bychom tomu možná mohli říkat palcitida. Hraní většinou vyžaduje nadměrné používání palců. Pokud divokým klikáním trávíte už celé roky, může vás postihnout. A to i přestože to nijak nepřeháníte a jste pouze rekreační hráči. Palec si pak namůžete takovým stylem, že si dlouho nekliknete. Potvrdila to BBC v roce 2003.
  • Prostě to s vámi šlehne. Ve zprávách CNN se objevil muž z Hongkongu, kterého nalezli mrtvého v internetové kavárně. 32letý hráč u kompu proseděl tři dny v kuse, až to jeho srdce nevydrželo a prostě selhalo. Způsobila to nehybnost, nízká teplota a naprosté vyčerpání z nedostatku spánku. Zůstat vzhůru celé noci bez odpočinku je pro tělo velký nápor. Pokud máte, byť jenom trošku, chatrnější zdraví, vaše srdce to neutluče a vzdá to.
  • Umřete na trombózu. Smrt způsobená trombózou není u mladých v dnešní době ničím novým. Ne nadarmo se jí říká „syndrom ekonomické třídy“. Kuchaře, hlídače nebo barmany postihuje od nohou, u gamerů jsou v ohrožení logicky ruce. Při přetěžování končetin se začnou v žilách tvořit drobné krevní sraženiny, které nakonec doputují až k srdci. To ucpou a tím vás zabijí. A nemusí to být záležitost jenom závisláků, známé jsou i případy, kdy trombóza málem zabila účastníky herního maratonu.
swipe helper

Mezi články můžete přecházet pohybem prstu na displeji do stran

zavrit