Král reggae Bob Marley by dnes oslavil sedmdesátku

Redakce

Dnes by oslavil 70. narozeniny král reggae, rastafarián a vypravěč silných příběhů z chudé Jamajky Bob Marley. Narodil se jako Robert Nesta Marley jamajské černošce a britskému námořnímu důstojníkovi v Rhoden Hall na Jamajce. Po smrti otce (Marleymu bylo mu deset let) se rodina přemístila na chudé a drsné předměstí Kingstonu Trenchtown.

Vyrůstání v ghettu pro Marleyho znamenalo tvrdý boj o přežití i návyk ke konzumaci marihuany. Tady se Marley, který se chvíli učil svářečem, skamarádil s Nevillem „Bunnym“ Livingstonem, později známým pod jménem Bunny Wailer, a spolu začali dělat hudbu.

V roce 1962 vydal svůj první a nepříliš úspěšný singl Judge Not. Poté už založil s několika kamarády včetně Livingstona a další budoucí hvězdy reggae Petera McIntoshe (slavným se stal pod jménem Peter Tosh) skupinu The Wailers. Ovlivněni byli americkým soulem i jamajskou hudbou ska a postupně se propracovali k reggae. Dostavily se první úspěchy, zatím ale jen na Jamajce. 

V roce 1966 se Marley stihl oženit, vzal si svoji přítelkyní Ritu Andersonovou, a poté krátce pracoval pod pseudonymem Donald Marley na výrobní lince automobilky Chrysler. Vrátil se na Jamajku a někdy v té době se nechal plně pohltit duchem rastafariánského hnutí a na hlavě si nechal narůst dlouhatánské dredy.

.

V roce 1974 se původní The Wailers rozpadli a Marleyho soubor začal vystupovat pod jménem Bob Marley & The Wailers. Kritikou i posluchači nejvíce ceněnými deskami z tohoto období jsou Natty Dread (1975) s asi nejslavnějším Marleyho hitem No Woman, No Cry a Rastaman Vibration (1976).

Hudebně byl Marley koncem 70. let na vrcholu, ale v osobním životě se mu dařit přestávalo. Dva dny před velkolepým koncertem Úsměv pro Jamajku, který se uskutečnil 5. prosince 1976, Marleyho v jeho domě napadl neznámý střelec, který mu způsobil zranění ruky a hrudníku. O Marleyho nezdolné vůli svědčí i to, že koncert odehrál, ale po incidentu se odstěhoval do Británie, kde natočil alba Exodus (1977) a Kaya (1978).

Těžší ránu mu osud přichystal v roce 1977, kdy se zranil při fotbale na palci u nohy a lékaři zjistili, že se jedná o zhoubný nádor kůže. Marley odmítl amputaci, protože podle rastafarianismu „člověk musí zůstat celý“. Do roku 1980 rakovina zachvátila další orgány a v září téhož roku Marley odehrál v Pittsburghu poslední koncert. „Vše, co jsem v životě kdy měl, jsou písně o spáse, písně o svobodě,“ zazpíval ještě na své poslední desce Uprising z roku 1980 v poslední skladbě Redemption Song, ale více už sdělit nestihl.

Na jaře 1981 odletěl na léčení do Německa a na cestě zpět se jeho stav zhoršil. Zemřel v Miami 11. května 1981 v 36 letech. V Kingstonu mu byl vypraven státní pohřeb a jeho ostatky byly uloženy u rodné vesnice.

Marley měl 11 dětí (údaje se liší), tři s manželkou Ritou. V hudebních stopách svého otce kráčí asi nejúspěšněji jeho nejstarší syn Ziggy, který je držitelem ceny Grammy, i za nejlepší album reggae z roku 1997. (red)

swipe helper

Mezi články můžete přecházet pohybem prstu na displeji do stran

zavrit