Rusové prověřují, zda Američané opravdu byli na Měsíci

David Šohaj

Jméno Neila Armstronga jistě není nutné nikomu z našich čtenářů představovat. Tento univerzitní profesor (to o něm sice mnoho lidí neví) a astronaut (to o něm zato víme úplně všichni) byl historicky vůbec prvním mužem, jehož noha se dotkla povrchu Měsíce. Bylo to 20. července roku 1969. Od té doby sice již uplynula pěkná řádka dní, ale na taková prvenství se prostě nezapomíná. A to je právě ten problém.

Americké přistání na Měsíci je odjakživa středobodem mnoha konspiračních teorií. Některé z nich znějí opravdu šíleně. Třeba ta, která mluví o tom, že Američané tehdy na Měsíci vůbec nestanuli a celý záznam byl natočen v profesionálním filmovém studiu. Režírovat to tehdy měl údajně sám velký režisérský génius jménem Stanley Kubrick. Ano, opravdu.

Tato konspirace je šílená – o tom žádná. Jedním dechem je ale třeba dodat také to, že ji neberou vážně jen naprosto vyšinutí psychopati. Za celým programem NASA a událostmi ohledně vesmíru té doby nevidíme jen velkou vědeckou revoluci. Obrovskou roli tady tehdy hrála také politická situace. Díky Gagarinovi a ruskému dobývání vesmíru měli Američani na talíři opravdu velké sousto. Museli co nejrychleji dokázat, že jejich vlastní vesmírný program má světu také co říci a nabídnout.

Politická válka o vesmír

Je úplně jisté, že na Američany byl v té době z mnoha směrů vyvíjen velký tlak. Když se nad tím zamyslíme trochu filozoficky, vyzní to trochu paradoxně, ale opravdu to tak bylo – bitva o právo na vesmír tehdy probíhala mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Z tohoto úhlu pohledu tak konspirační teorie mohou dávat dokonce i určitý smysl. Američané si zkrátka nemohli dovolit prohrát. Taková prohra by se totiž dotkla nejspíš hlavně morálky obyvatelstva Států. Konspirační teorie jsou navíc skutečně živé i dnes. Rusko totiž jen nedávno mělo oznámit, že se bude věnovat právě prošetřování těchto nařknutí. Proč by ale proboha někdo riskoval takový podvod? Stálo by to opravdu za to?

Jedná se o téma vysoce aktuální. Neil Armstrong jakožto první člověk na Měsíci zemřel letos v srpnu – ve věku dvaašedesáti let. A všemožné spekulace opět nabraly nový spád. Pokud se podíváme na oficiální průzkumy, i dnes věří nejméně dvacet milionů Američanů tomu, že všechno to bylo jen jedno velké divadlo. A to se navíc nemělo týkat jen Armstronga, ale všech dvanácti astronautů, kteří se v letech 1969 až 1972 měli procházet po povrchu Měsíce. Šílené, že? Byl tedy vesmírný program Apollo revolucí ve vědě, nebo jen mistrným trikem?

Největší podvod v dějinách?

Musíme si uvědomit, že lety Apolla sledoval celý svět v přímém přenosu. Jednalo se ale výhradně o starty, vše, co následovalo, byly jen fotografie a obrazový materiál. A vytvořit takové padělky by samozřejmě už v šedesátých a sedmdesátých letech nebyl žádný problém.

Největší problém má spočívat asi v tom, že americká vlajka na Měsíci vlála – přitom tam není atmosféra a vládne tam bezvětří. Postavy také vrhají stíny různými směry. To by nasvědčovalo, že je mohly osvětlovat studiové reflektory. Uvidíme, co se v budoucnu prokáže – faktem ale zůstává, že si jen stěží dovedeme představit, že by bylo možné oficiálně odhalit něco tak šokujícícho.

[clanek141732][/clanek]