Štítek Reklama
5. 11.2013

Arcade Fire + James Murphy = sakra dobrá kombinace

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Arcade Fire - Autor fotografie: Foto Universal Music

Arcade Fire, držitelé Grammy za album Suburbs, se na nové nahrávce Reflektor dali dohromady s kmotrem dancepunku Jamesem Murphym, který Arcade Fire skvěle posunul a zároveň nepopřel jejich charakteristický zvuk. Kdo čekal, že Arcade Fire budou "tentokrát už určitě za zenitem", ten se spletl.

Když Arcade Fire vydávali v roce 2010 třetí desku Suburbs, měli být podle zákonitostí dnešní hudební mašinérie dávno za zenitem. Třetí tisíciletí nepřeje megahvězdám a v dobách internetových rychlovýtahů ke slávě málokterá kapela vydrží být a la mode déle než tři desky. Jenže Arcade Fire všem vypálili rybník: Suburbs byla jejich nejlepší nahrávka, za kterou (jako první alternativně rocková skupina po U2) zaslouženě získali Grammy.

Poslechněte si Arcade Fire v Youradiu

K letošním obřím očekáváním přispěli sami Arcade Fire minimálně dvojím způsobem. Jednak neobyčejně nápaditou marketingovou kampaní, která vyvrcholila výborným černobílým videoklipem Antona Corbjina k úvodnímu singlu Reflektor, jednak singlem samotným.

Reflektor skvěle ukazuje, jak se montrealské skupině soustředěné kolem manželského páru Wina ButleraRégine Chassagne vyplatila spolupráce s producentem Jamesem Murphym, lídrem dnes už zaniklých LCD Soundsystem, kteří hráli zásadní roli v dancepunkovém vzedmutí první dekády třetího tisíciletí.

Prvnímu singlu nechybí nic, co bylo pro Arcade Fire doposud charakteristické: indierockové písničkářství se potkává s glamrockovou hymnou ve velkolepé orchestraci, v jaké si tolik libovali The Beatles, když zkoumali, jestli rock’n’roll může být Opravdové Umění. Kirkegaarda citující, přesto neobyčejně roztomilý anglo-francouzský manželský duet zabalil James Murphy do jemného oparu elektronických zvuků a vytvořil tak stručnou kroniku historie populární hudby sedmdesátých let, v níž nechybí názvuky diska, syntezátorové vyhrávky jak od Devo ani bowieovské saxofony - a koneckonců ani David Bowie jako vokalista.

Podobných adeptů do žebříčků “10 nejlepších písniček Arcade Fire” je na Reflektoru ještě několik: třeba hymna dětí vyčnívajících z davu Normal Person podpořená kytarovu s neuvěřitelně trýznivě svíravým zvukem nebo další píseň s neodolatelnými francouzskými vokály Joan of Arc. V ní se Arcade Fire vysmívají klasickému půdorysu rock’n’rollového hitu třeba ukradenými půlkami taktů, přesto nahráli skladbu, která by klidně mohla znít na závěr muzikálu Joan of Arc Superstar, kdyby si Andrew Lloyd WeberTimem Ricem nevybrali jako svoje téma Ježíše, ale zmíněnou slečnu.

Nutno ovšem podotknout, že úloha Jamese Murphyho na Reflektoru je dvojsečná. Pomohl sice Arcade Fire potvrdit i posunout charakteristický zvuk, na druhou stranu si tenhle hračička se zvukově megalomanskou kapelou trochu moc padl do noty. Z Reflektoru mám místy podobný pocit jak z alba Be Here Now britských Oasis. Obě desky jsou plné nádherných, ovšem místy přeprodukovaných písniček. Třeba Flashbulb trochu nebezpečně připomene nevábné experimenty se zvukem ála MGMT, zběsilé finále v Here Comes The Night Time zas přijde opravdu jen těsně před tím, než byste po čtyřech relativně monotónních minutách přeskočili na další skladbu.

Na ploše prvního CD je naštěstí nápadů tolik, že veškeré pochybnosti si uvědomí člověk až ex post. Což bohužel neplatí o druhé desce, která je (s výjimkou veselé tucárny Afterlife, jež zní jako svůj vlastní remix od New Order) poněkud monotónnější a obsahuje trochu slabší repertoár. Samozřejmě slabší pouze v ranku Arcade Fire, což je pořád o několik koňských délek před tím, co nabízí většina dnešního popu.

Arcade Fire dosud zveřejnili pouze malou část koncertů plánovaných na příští rok. Nezbývá než čekat. Asi těžko na koncert v Praze, na to Arcade Fire vyžadují na Arcade Fire - Reflektorběžného českého posluchače příliš pozorný poslech. Ale zajet někam k sousedům na vystoupení nejlepší současné alternativně rockové kapely zní jako povinnost. Protože byť Arcade Fire nenahráli svoji nejlepší desku, pozici nejlepší alternativně rockové skupiny nového tisíciletí Reflektorem potvrdili. Ať už “alternativně rocková” znamená cokoliv.

Arcade Fire - Reflektor
Celkový čas: 36:15 (100 %) + 38:57 (70 %)
Vydavatelství: Merge
Seznam sklade: CD 1: Reflektor, We Exist, Flashbulb Eyes, Here Comes the Night Time, Normal Person, You Already Know, Joan of Arc, CD 2: Here Comes the Night Time II, Awful Sound (Oh Eurydice), It's Never Over (Hey Orpheus), Porno, Afterlife, Supersymmetry

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama