Candy Dulfer roztančila Lucernu
Candy Dulfer je nepochybně královnou světového funkového saxofonu. To dokazuje již dlouhá léta po boku Prince. A včerejšího večera to již poněkolikáté dokázala i pražskému publiku na koncertu v Lucerna Music Baru, kam zavítala v rámci světového turné propagující její nové album Candy Store, které vyšlo minulý rok.
Hned od prvních tónů bylo jasné, o čemže tenhle koncert bude. Kapela spustila našlapaný groove a do toho vpadla Candy se svým typickým uhlazeným saxofonem. Začali jednou ze skladeb z posledního alba a pokračovali průřezem celou její tvorbou. Došlo i na repertoár z tvorby Prince či Average White Bandu. Celý koncert se nesl spíše v klubové atmosféře. Žádné velké světelné efekty nebo velká show. Důraz byl kladen na muziku, na precizní provedení, prokládané improvizacemi, komunikací mezi muzikanty a humorem. Pravda, byly momenty, kdy se některé pasáže překlenovaly světelnými efekty, ale bylo jich málo a rozhodně to stačilo.
Bravurní sóla a cit pro melodii
Candy uchvacovala publikum brilantními saxofonovými sóly i stejně dobře vymyšlenými doprovody, skvěle zpívala a rapovala, prostě si neskutečně užívala koncert, což publikum vycítilo. Pohled na několik set roztančených lidí nedopřával prostor jakýmkoli pochybnostem, zda se lidé baví, či nikoli. Candy dokazovala, proč je jednou z nejlepších saxofonistů na světové scéně. Hrála uvolněně, jako by nepotřebovala ani dýchat. V průběhu zahrála i několik balad, v nichž naplno vynikl její cit pro tón a melodii.
Skvěle fungující kapela
Doprovodná kapela Candy – pokud se tomu vůbec doprovodná kapela dá říkat, neboť všichni měli rovnocenné postavení, Candy tuhle kapelu jen zaštiťuje svým jménem – šlapala jako hodinky. Ať to již byli dlouholetí spolupracovníci Candy, Chance Howard – černý klávesista, zpěvák a rapper, Thomas Bank – klávesista, který se zároveň staral o smyčky, Ulco Bed – kytarista, který hraje s Candy od jejích prvních sólových počinů, Manuel Hugas – špičkový nizozemský baskytarista (loni byl v Nizozemsku vyhlášen nejlepším basistou), či noví členové, bubeník Joost Kroon a zpěvačka Leona.
Přídavky zahájila Pick up the Pieces
http://www.youtube.com/watch?v=RRpZb3XPrXw&feature=related
Celý koncert byl protkán komunikací s publikem, Candy ho dokázala zapojit do vystoupení. A to, co u rockových kapel působí jako klišé, tady vyústilo v nesmírně osvěžující dojem. Myslím si, že koncert měl dva vrcholy. Prvním z nich byla skladba Summertime z posledního alba, která má neskutečně tepavý groove a nádherný popový nápěv, druhým vrcholem bylo závěrečné medley koncertu. Když říkám závěrečné, myslím závěrečné před přídavky. Medley začalo skladbou od Average White Band Pick up the Pieces a skončilo největším hitem Candyiny sólové kariéry, Sax-a-Go-Go. Fantastický byl několikaminutový duel mezi saxofonem a bicími, kdy se bubeník rozjel do neskutečných rytmů a Candy plula na melodiích a sólech. Následovaly dva přídavky, z nichž druhý byl více než očekávaný. Skladbou Lily Was Here se také Candy rozloučila.
Vypalovačka Sax-a-Go-Go
http://www.youtube.com/watch?v=CqeO0753EZU&NR=1
Koncert měl začít ve 21.00 hodin a opravdu byl v ten čas zahájen, což nebývá obvyklé. Trval dvě hodiny a lidé se mohli rozejít s pocitem, že absolvovali nádherný svátek hudby, spojený s muzikantským mistrovstvím, radostí ze hry a humorem.
Po vystoupení v Praze měla Candy namířeno do Německa, Nizozemska a pak USA.