Dům od duchů pro duchy! O co jde?

Redakce

Dům, který byl postaven duchy, pro duchy a obsahuje dveře, které nikam nevedou. Ano, takový existuje. Že jste o něm neslyšeli? Tady ho máte!

V roce 1881 se Sarah Winchester (rodné jméno Sarah Lockwood Pardee) stala velice bohatou ženou. Po smrti svého milovaného manžela (zbrojního magnáta ve společnosti Winchester Repeating Arms Company) totiž zdědila téměř 20,5 milionů dolarů. Žena byla jeho smrtí ochromena. Jejich jediná dcera zemřela v kojeneckém věku, jiné děti neměli a teď ovdověla. Nikdy se z manželovi smrti nevzpamatovala.

Jedinou jí útěchou tak mohlo být, že jako vlastník téměř padesáti procent neuvěřitelně lukrativní společnosti jejího zesnulého manžela Sarah vydělávala téměř 1000 dolarů za den. Přesto byla nejistá, depresivní a neklidná, měla za to, že rodina je prokletá. Obrátila se proto na spiritualistu –  médium, které by jí pomohlo změnit život. Bylo jí řečeno, že by se měla odstěhovat na západ a pomoci duším lidí, kteří zemřeli na následky zranění právě po puškách Winchester. Měla vybudovat dům pro sebe a tyto zavražděné duše. Sarah to udělala.  

Masivní viktoriánský dům naplněný znepokojujícím tajemstvím, okultními aktivitami a záhadnými pověstmi byl postavený na 162 akrech v Santa Clara Valley. Tento rozlehlý zámek se skládal ze sedmi podlaží, 300 pokojů, 13 koupelen, dvou sálů, šesti kuchyní, 47 krbů, dvou sklepů a tří výtahů. Také se mohl pochlubit 10 000 tabulemi skla a 2 000 dveřmi. Jako materiál bylo používáno hlavně dřevo. Říká se, že tesaři pracovali celé dny, každý den, střídali se na směnách a neustále se jim měnily požadavky. Sarah ale platila své zaměstnance o 50% více než byla průměrná mzda. Takže personál byl ochoten uspokojit každý její rozmar. Po mnoha zemětřesení a tolika potřebných rekonstrukcích zůstalo „jen” 160 pokojů. Ale všechny s původním tajemstvím, které zůstalo neporušené. Sarah nepoužila při stavbě žádného architekta.

Údajně Sarah při stavbě komunikovala s duchy, se kterými se radila, jaké změny by měla v domě pro ně udělat. Podle legendy bylo záměrem zmást a uvést v omyl zlé duchy, kteří ji následovali, a to tím, že stavěla dveře, které nikam nevedly. Stejně tak existovala okna bez zdroje vnějšího světla, čímž byla vlastně zbytečná, ale ve skutečnosti měla rovněž mást. Okna měla dost často oblíbený motiv, a to pavučinu. V domě byla i schodiště, která vedla ke stropu nikoliv do patra. Sarah se asi bála duchů, kteří ji mohly pronásledovat, a tak dělala v domě různé vychytávky, kterými by je odradila.

Rozmlouvání s duchy mělo probíhat v modrém pokoji. V této místnosti nebylo s výjimkou skříňky, stolu, pera, papíru a záchodu nic jiného. V domě měla Sarah i ložnici, i když se říká, že nikdy nespala ve stejné místnosti dvakrát v naději, že ji tak duchové nenajdou. Sousedé říkali, že Sarah stejně asi v noci moc nespí, protože přesně o půlnoci a ve 2 hodiny ráno každou noc, se v domě rozezněla zvonice. V domě byly i dva tanečný sály, ačkoli žádný nebyl nikdy používán.

Sarah prý milovala sekvoje, ale nenáviděla jejich barvu. Trvala na tom, že všechny musí být natřeny nebo překryty. Další zvláštností v domě bylo použití čísel 7, 11 a 13; lze je nalézt po celém domě v počtu tabulí, vypouštěcích otvorů v umyvadle, schodišťovém zábradlí, svícnech a dalších.

Přes zvláštnosti této stavby – dům je zářným příkladem viktoriánského umění v té nejlepší kvalitě. Dům také představoval všechen top luxus své doby: parní, topení, moderní toalety, tlačítkové plynové osvětlení, vzácný horizontální výtah a více. Dost často k ničemu. Sarah zemřela v roce 1922 a přestavby v domě se tak pozastavily. Dodnes je místo vyhledávaným turistickým místem.

10 fotek, z jejichž příběhů vás zamrazí

Video: Strašidelný hrad, kde si cvrnknete do kalhot

swipe helper

Mezi články můžete přecházet pohybem prstu na displeji do stran

zavrit