Noví Muse: Od Bondovek k dubstepu

Stefan-Titka

Po třech letech od desky The Resistance vydávají Muse novinku. Jmenuje se The 2nd Law a ano, znovu je tak trochu jiná. Co jiné rozhodně není, je ohlas, který vyvolala. Ani tentokrát nechybí tradiční vyhrocené rozdělení do dvou táborů: jedni ji milují pro originalitu a rozmanitost, druzí zatracují kvůli neoriginalitě, falešné pompéznosti a nesoudržnosti. My jsme si stoupli do skupiny číslo jedna.

S každým novým albem britské kapely Muse se to má stejně. „Bývalí“ fanoušci smutní nad pomyslným hrobečkem alba Origin of Symmetry z roku 2001, které kapelu předčasně dostalo k vrcholu, a ptají se, kde že jsou ty časy, kdy Muse za něco stáli. Ti samí lidé by byli pravděpodobně nejspokojenější, kdyby Muse každé tři roky pouze parafrázovali singl New Born.

Muse se dostali do zvláštní pozice, v níž je každý pokus o něco jiného po zásluze potrestán. Desky Black Holes and Revelations (2006) ještě prošla, ale za The Resistance už dostali kapky. Podle koncepce a realizace aktuálního, šestého alba The 2nd Law jim to ale očividně vrásky na čele nedělá. The 2nd Law je deska rozmanitá, plná energie a snahy nepřestat překvapovat. Což ceníme.

http://www.youtube.com/watch?v=2_SJIFfkdN0

Otevírací Supremacy je opulentní vypalovačka, při jejímž poslechu se jeden neubrání pocitu, že se Matt Bellamy a spol. snaží po mládežnickém hitu Stmívání dostat do jiné filmové frančízy – bondovek s agentem 007. K ostře sekaným riffům, táhlým smyčcům, výrazné basové lince a charakteristické vydrnkané melodii na konci chybí už snad jen bondovské úvodní titulky.

Poslechněte si Muse v YouRadiu

Ať už je to Supremacy, skvěle vygradovaná elektro-popová Madness nebo roztančená Panic Station s chytlavým funky rytmem, od začátku je jasné, že to, co posluchače rozdělí na dva tábory, je žánrová různorodost. Není pravda, že Muse vykrádají jiné vzory; pravda je, že si s nimi dost často pohrávají. Třeba taková Big Freeze zní jako něco, co by mohli na stadiónech zpívat U2. Bellamyho aranže ale skladbě přeci jen dodávají svébytný Muse feeling.

Trapných momentů na The 2nd Law příliš nenajdete, ale jestli si některou písničku za rámeček Muse nedají, pak asi Survival, oficiální song nedávno skončených londýnských Olympijských her. Znovu se tu snaží o sborový zvuk ála Queen, ale zatímco s United States of Eurasia jim to na The Resistance víceméně vyšlo, Survival táhnou dolů především banální texty o tom, že život je závod, musím zvítězit, případně neprohraju.

Své poprvé na desce zažívá i basák Chris Wolstenholme, který dostal příležitost zazpívat si sólově. Výsledek není zrovna dechberoucí. Zatímco Liquid State dokáže Wolstenholmovu nevyzpívanost a hlasovou plochost díky říznému tempu a kytarovému „bordelu“ poměrně slušně kamuflovat, ucajdaná Save Me je s každým dalším poslechem unylejší.

Stejně jako předchozí The Resistance, i The 2nd Law zavírají dvě instrumentálky. Pokus v roce 2009 měl možná příliš velikášské ambice, závěrečná dvojskladba The 2nd LawUnsustainable i Isolated System působí v kontextu celého alba přece jen o něco přirozeněji. Dokonce i ona tak často omílaná skrillexovská dubstepová Musepasáž v Unsustainable má v sobě drama, které se prostě naučíte mít rádi.

The 2nd Law je další sebevědomé album britských rockerů, které se snaží vybalancovat poměr zakázkové hudby s vlastním experimentováním. Muse tu znějí, jak právě znít chtějí, a kdo se s tím nedokáže smířit, se svým spravedlivým hněvem bude muset dál žít v minulosti u hrobečků oblíbených desek.

V minulosti, kde Muse od rána do večera řežou do uší Plug In Baby, a kde se Michael Jackson ještě drží za rozkrok.

Muse – The 2nd Law
Vydavatelství: Warner Music
Celkový čas: 53:49
Seznam skladeb: Supremacy, Madness, Panic Station, Prelude, Survival, Follow Me, Animals, Explorers, Big Freeze, Save Me, Liquid State, The 2nd Law: Unsustainable, The 2nd Law: Isolated System

Témata: