Štítek Reklama
7. 7.2017

44 dní pekla Junko Furuty: Únosci ji 400krát znásilnili vším možným, nakonec ji zalili do betonu

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Jen málokterá oběť trestného činu si prošla takovými hrůzami, jako sedmnáctiletá Junko Furuta, kterou na konci 80. let unesli čtyři vrstevníci. 44 dní ji věznili ve sklepě domu rodičů jednoho z nich a dělali jí to, co se vám nesní ani v nejstrašnějších nočních můrách.

Neznali ji a ona neznala je. Junko Furuta byla půvabnou dívkou ze třetího ročníku střední školy v japonském městě Misato. Byla bystrou studentkou, měla mnoho přátel a milující rodiče, šťastný život ji ale nečekal. Vyhlídla si ji parta stejně starých mladíků. Junko omámili, unesli a zavřeli do sklepa rodičů jednoho z nich. Tehdy se začal psát zřejmě nejodpornější kriminální příběh v historii země a možná i v novodobé historii světa.

Svou vězenkyni nejprve muži přemluvili, aby dala vědět doma, že na nějaký čas zůstane u kamarádky a ať ji nehledají. Majitele domu, kde dívku drželi, zase přesvědčili, že jde o přítelkyni jejich syna, aby nepojali podezření (nicméně rodiče později přiznali, že něco tušili, ale báli se svého potomka natolik, že nic neřekli).

Během prvních 10 dnů věznění byla Furuta 400krát znásilněna, a to nejen mladíky, ale především cizími předměty. Do vagíny jí podle všeho strkali nejrůznější nářadí, nůžky, rozpálené žárovky, kusy dřeva. Opakovaně jí také zastrčili rachejtle do řitního otvoru a zapálili je.

Do toho ji nutili živit se šváby a vlastní močí a když nechtěla poslouchat, pálili ji cigaretami, a dokonce jí kleštěmi rozdrtili a utrhli jednu bradavku. Údajně ji, už zmrzačenou a silně krvácející z přirození, donutili tancovat jim erotický tanec a masturbovat před nimi. 

To byl ale teprve začátek. Celkem totiž pachatelé svou oběť věznili 44 dnů a pravděpodobně by to trvalo ještě déle, kdyby v důsledku četných zranění a totálním vysílením nezemřela. Junko muži dupali na obličej, bili ji kovovými tyčemi, vypálili jí zaživa levé oko z hlavy a na břicho jí pouštěli činky, čímž jí silně poškodili orgány.

Jednou se Junko málem podařilo utéct. V nestřežené chvíli se vyšplhala po schodech k pootevřeným dveřím a už už se natahovala po telefonu v chodbě, když tu si jí jeden z věznitelů všiml. Chytil ji za vlasy a rychle ji odtáhl zpět do kobky. Trestem za tento pokus zachránit si život bylo, že trýznitelé dívce polili nohy benzínem a zapálili je. Když je žena žádala, aby ji prostě už konečně zabili, vysmáli se jí. Během soudu jeden z obžalovaných vypověděl, že týden před smrtí byla mladá žena v takovém stavu, že trvalo přes hodinu, než se doplazila k díře na močení.

Bezvládné tělo Junko nakonec nacpali do velkého barelu a zalili ji betonem. Sud poté odvezli daleko od místa činu a dál se chovali pohodově, jako by se nic nestalo. Nikdy je nenapadlo, že by na ně někdo přišel. Junko byla náhodně zvolená kořist, žádné očividné vodítko či motiv policie nemohla najít. 

Vyšetřovatelům se to ale podařilo. Zatčení teenageři byli souzeni jako dospělí, kvůli japonskému soudnímu systému byly ale z důvodu nízkého věku utajeny jejich pravé totožnosti. Veřejnost byla znechucená a týdeník Šukan Bunšun navzdory soudnímu příkazu zveřejnil jejich skutečná jména s tím, že "lidská práva neplatí pro zvířata"; celé Japonsko tak náhle vědělo, že vrahy Junko jsou Hiroši Mijano, Juzuru Ogura, který získal přezdívku Džó Kamisaku, Nobuharu Minato a Jasuši Watanabe.

Pachatelé se v soudní síni přiznali k ublížení na zdraví s následkem smrti. Kamisaku, chlapec, v jehož domě se vše odehrávalo, dostal pouhých 9 let vězení, po propuštění ale napadl známého a dostal dalších sedm let. Dnes je na svobodě. Vůdce kriminální party byl odsouzen k 20 letům vězení, zbylí dva šli sedět na 6 a 9 let. Rodiče jednoho z nich prodali svůj dům a částku věnovali rodičům Junko, jejíž matka se během procesu psychicky zhroutila a zbytek života strávila v blázinci.

O případu bylo napsáno několik knih a natočeno několik filmů, z nichž některé jsou téměř nesledovatelné kvůli věrnému zobrazení násilí páchaného na nebohé dívce. Fotografie v galerii pochází právě z nich (kromě černobílých portrétů pachatelů), níže se podívejte na trailer.

Příběhy sériových vrahů speciál: Životní story 3 zločinců, kteří inspirovali horor Wolf Creek

Příběhy sériových vrahů: Klaun zabiják John W. Gacy své oběti pohřbíval pod vlastním domem

  • fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama