Štítek Reklama
28. 6.2013

Kanye West zve na procházku božskou džunglí zvuků

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Kanye West - Autor fotografie: Foto Shutterstock

O nové, v pořadí šesté desce Kanye Westa zahraniční média píší, že zní tak, jak ještě žádná jeho nahrávka nezněla. Sám West říká, že inspirací mu byl minimalismus architekta Le Corbusiera a chicagské techno. Ačkoliv tyhle dvě věci nejdou na papíře příliš dohromady, na desce - velkohubě pojmenované Yeezus - zní tak, jako by to byla ta nejpřirozenější věc na světě.

Když se Kanye West rozčiloval, že v letošním vydání žebříčku MTV Hottest MCs skončil až sedmý (zpráva), znělo to jako ukřivděné fňukání člověka, který si nevidí na špičku nosu. A dalo také vzpomenout čtyři roky starému incidentu, kdy West při udělování cen MTV skočil do děkovné řeči Taylor Swift a prohlásil, že cenu za klip roku měla získat Beyoncé.

„Víte, když Michael Jordan (nejlepší basketbalista devadesátých let) smí křičet na rozhodčí, já, Kanye West jakožto Michael Jordan hudby můžu říct, co je správné. Jsem tak vlivný, že dokážu věci změnit. A když tady další stejná zpěvule chce ukázat světu, že v ní je něco extra, ptám se: je to opravdu to nejlepší, co se za rok v hudbě stalo?“ řekl v nedávném velkém rozhovoru pro New York Times.

Po jeho přečtení se zdá být o kus jasnější, jak West o věcech kolem sebe včetně hudby přemýšlí. Ačkoliv s jeho sebestřednými a mnohdy extrémními názory nemusíme souhlasit, jednu mu nelze upřít: věci si dělá (téměř) stoprocentně po svém a pak si za nimi také stojí. Ví, že jeho vztah s publikem není nejlepší, mluví o sobě jako o anticelebritě. A jeho velkolepé, barevné a album My Beautiful Dark Twisted Fantasy (recenze) dokonce považuje za svého druhu omluvu.

Poslechněte si Kanye Westa v Youradiu

„Po tom incidentu s Taylor jsem chtěl lidem ukázat, co umím, a prostřednictvím desky je požádat, aby mě vzali zpátky mezi sebe. Zkrátka dal jsem jim, co chtěli. Víte, i Kanye West musí někdy dělat kompromisy. A, upřímně, nemyslím, že bez toho bych mohl napsat takové skladby jako Black Skinhead z aktuální desky Yeezus.“

Málokterému muzikantovi by prošlo, kdyby své album pojmenoval právě Yeezus a ve změti tónů vykřikoval I am a God. Kanye je, zdá se, výjimkou. Naprostá většina recenzí jeho aktuální album (které mělo, jak jinak, velkolepou premiéru na poslechovce v jednom newyorském klubu; deska tam za Westovy přítomnosti hrála tak nahlas, že ji slyšeli i chodci na ulici) chválí jako něco, co se zcela vymyká rapperově dosavadní poetice.

Nové skladby skládal v Paříži a inspirací mu kromě loftu se strašnou akustikou („všechno muselo být superjednoduché, protože kdybych vymyslel komplikovaný zvuk, v tom bytě by to prostě nefungovalo“), byly i Le Corbusierovy minimalistické lampy. A taky starý chicagský house. Taková On Sight zní, jako kdyby ji West napsal pro bláznivou počítačovou hru, a I am a God by zase mohla sloužit jako soundtrack ke kriminální relaci Na stopě.

Nejdůležitější je tu ale rukopis producenta Ricka Rubina, jenž Westovy nápady zkrouhl na minimum. „Já se minimalismu stále učím a Rick je můj mistr. Když jsem s ním pracoval, uvědomil jsem si, proč jsem nikdy nevyhrál Grammy za desku roku,“ prohlásil ve zmíněném rozhovoru.

Ačkoliv Yeezus zní na první poslech jako hudební, náladová i zvuková džungle, jako změť nápadů a zkratek, po chvíli z ní začnou probleskovat ucelené formy. West se na desce tak trochu umanutě drží  „správňáckých“ témat  - spravedlnosti a pokrytectví (New Slaves, Black Skinhead, Blood On the Leaves) a neotesaně tu mluví taky o vztazích. Zábavnější než louskat jeho myšlenky („hmm, moje poselství jsem ještě úplně nedefinoval“) je ale poslouchat to, co spolu s Rubinem a ostatními spolupracovníky vymysleli po hudební stránce.

Tak třeba New Slaves. Nejdřív přijdou temné plochy a kázání o lídrech a následovnících, pak sampl skladby od skupiny Omega, kterou tu proslavil Aleš Brichta po názvem Dívka s perlami ve vlasech, a do toho měkký hlas Franka Oceana. Fantasticky zní i Bound 2 s vysamplovaným kouskem od Ponderosa Twins Plus One, a co teprve, když se dostane na Charlieho Wilsona, který zpívá, že z téhle party se bez milenky neodchází. Na druhé straně spektra pak leží Blood On the Leaves, pokorná a tak trochu strašidelná skladba s vystřiženou citací Niny Simone Strange Fruit.    

Kanye West - YeezusYeezus se programově vyhýbá velkoleposti, operním manýrám. Místo toho servíruje celou paletu nálad a zvuků, které West s Rubinem očistil na dřeň. „Víte, pořád jsem tak trochu snob. Ale úplně jsem vymazal svoje snobský písničky,“ vysvětluje. Po poslechu alba by se mu to tentokrát dalo i věřit. A bude zajímavé sledovat, jakou cestou se vydá příště. Jestli bude tak vtipná jako jméno, které West dal své dcerce, totiž North, máme se na co těšit.  

Kanye West - Yeezus
Vydavatelství: Def Jam
Celkový čas: 40:00
Seznam skladeb: On Sight, Black Skinhead, I Am a God, New Slaves, Hold My Liquor, I´m In It, Blood on the Leaves, Guilt Trip, Send It Up, Bound 2

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama