Štítek Reklama
13. 11.2015

Petr Kolář: Vzpomínky na spolupráci s Karlem Gottem mi už nikdo nevezme

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Talentovaný zpěvák Petr Kolář vydává nové album, které se jmenuje A proč ne. Jeho součástí je i duet s Karlem Gottem. Deska je zcela odlišná od těch předchozích. Můžete se těšit na pořádné rockové pecky. Neváhejte a přečtěte si o ní více.

Vydáváš nové studiové album s názvem A proč ne. Proč se tvoje deska jmenuje právě takhle? Jakou má souvislost s tvými novými písněmi?

Kdyby se mě někdo zeptal, proč jste udělal zrovna takovou desku, já bych jednoduše odpověděl: „A proč ne?“ To byl první název nového alba, který mě napadl a už zůstal. Navíc jsme tak pojmenovali i jednu píseň. Tato deska je trochu jiná, než mé předchozí. Je syrovější, rockovější a má přímočarý ráz. Jsem za to rád, protože chci, aby každá má deska byla jiná než ta předchozí. To je důvod, proč každé své album vytvářím s jiným producentem. Tohle jsem dělal společně s kytaristou Milošem „Dodo“ Doležalem. Byl lídrem kapely Vitacit, je známý spíše z devadesátých let.

Při jaké příležitosti jste na sebe s Milošem narazili?

Byla to víceméně náhoda. Setkali jsme se před několika lety. Zrovna dělal nějaký projekt a požádal mě, jestli bych pro něj nemohl nazpívat jednu nebo dvě písně. Už tehdy mě napadlo, že bychom spolu mohli někdy spolupracovat. Máme společné cítění, oba posloucháme hudbu ze sedmdesátých a osmdesátých let. Bylo mi hned jasné, že to bude ten správný producent pro mou desku.

Neměli jste žádný určený termín na dokončení desky?

Naštěstí neměli. Za to musím poděkovat hudebnímu vydavatelství Supraphon, že na mě nijak netlačili a dali mi prostor. Skládali jsme pomalu všechny věci dohromady. Muzika je vlastně skládanka, která musí zapadnout do sebe spolu s textem. Každá nová píseň je jako dítě, kterému dáte život.

Ve svojí í tvorbě se zaměřuješ hlavně na rock. Nemyslíš si, že rock, případně metal, v dnešní době poslouchá stále méně lidí?

Myslím, že ne. Nás, kteří posloucháme stále rock, není málo. V každé době se najdou skupiny lidí, které tento hudební žánr budou poslouchat. Navíc já také neposlouchám jen rock. Mám děti. To je důvod, proč si občas poslechnu i rap, ale na něj si nemůžu moc dobře zatancovat. Tančit na rock je mnohem lepší.

Myslíš, že by mělo být na české scéně více rockových interpretů?

U nás je těch rockových kapel docela dost. Přeju si hlavně, aby rockové hudby bylo více v rádiu. Nějaká rádia se sice zaměřují na rock, ale nehrají moc českých novinek. Soustředí se více na zahraniční hudbu. V ČR vychází opravdu hodně dobrých rockových desek, ale nepouští je.

Poslední písničku v albu zpíváš s Karlem Gottem. Jak se ti s ním spolupracovalo?

Samotný impulz k nazpívání písně vzešel přímo od Karla. Před měsícem vydal své album duetů a o prázdninách se mi ozval s tím, že by také se mnou chtěl vytvořit duet. Velice mě to potěšilo. Byl jsem příjemně překvapen. Napadlo mě, že bychom mohli udělat původní český duet, aniž bychom čerpali z nějaké zahraniční tvorby. Povedlo se. Jsem rád, že to vzniklo, protože vzpomínky na spolupráci s Karlem mi už nikdo nevezme. Je to velký profesionál. Se svojí interpretací se přizpůsobil rockové baladě. Bylo to jeho přání.

Budeš mít turné?

Turné mít nebudu, ale koncerty ano. Část programu z nové desky do nich zařadím. V rámci sociálních sítí dávám vědět svým fanouškům, kdy se budou konat mé vystoupení. Jezdíme s kapelou po celé republice. Nejsou to příliš velké koncerty, ale jsme rádi, že lidé přijdou a my jim můžeme zahrát.

Živíš se nejen sólovou dráhou, ale i působením v muzikálech. Pokud se nepletu, právě hraješ v muzikálu Mamma Mia!.

To je momentálně jediný muzikál, ve kterém hraju. Poslední dobou se spíše soustředím na sólovou dráhu. Muzikály pro mě byly prioritní spíše v devadesátých letech. Jsou pro mě stále velkou výzvou, konkrétně tedy Mamma Mia!. Vystoupení je spíše činoherní a já ve své roli moc nezpívám. Je to pro mě úplně něco nového. Hrál jsem předtím v mnoha muzikálech, ale to, co jsem chtěl říct, jsem většinou zazpíval. Tady to musím zahrát.

Jakou roli tam hraješ?

Hraju tam jednoho ze tří potenciálních otců hlavní hrdinky Sofie.

Nechtěl by sis zahrát nějakou roli i ve filmu?

To bych určitě chtěl. Máš něco pro mě? (smích)

Ne...

Přesně s tímto se potýkám celou dobu. Nikdo pro mě nic nemá, ale rád bych si to vyzkoušel.

Koncertuješ a soutěžíš v zahraničí?

Vyhrál jsem pěveckou soutěž v Turecku. Bylo tam devět evropských zemí. Já jediný jsem zpíval za Českou republiku s písní Ještě, že tě lásko mám. Jinou soutěž v zahraničí jsem zatím nezkoušel.

Z jakého důvodu?

V této fázi mé kariéry není dobré si někam jet zasoutěžit a nevyhrát to. Takže radši nikam nepojedu. (smích)

Ale u nás jsi vyhrál několik Stříbrných slavíků. Není ti líto, že ještě nemáš zlatého?

Konkrétně šest. Pět Stříbrných a jednoho Bronzového. Je mi líto, že nemám Zlatého slavíka, ale zároveň jsem rád, že jsem se mohl vůbec umístit. V této soutěži hlasují sami diváci. Je pro mě veliká pocta, že lidé mi ochotně posílají hlasy. Jestli budu někdy první, nebo ne, to už nechám na nich.

Svou kariéru jsi začal jako bubeník. Co tě přimělo přejít ke zpěvu?

Ve čtrnácti letech jsem měl kapelu, kde jsem byl bubeníkem. Nicméně nikdo nechtěl zpívat a já jsem se obětoval. Zjistil jsem, že mi to docela jde. Chtěl jsem být bubeník, ale od Pána Boha jsem dostal dobrý hlas. Byl jsem schopný zazpívat songy od skupiny Katapult nebo Olympic. Dělal jsem dvě věci naráz a to nebylo úplně nejlepší. Kluci mi řekli, ať zkusím jít na pódium a zpívat, protože bubeník se sežene mnohem snadněji než zpěvák. Moc se mi do toho nechtělo, protože ten nástroj mám rád a dodnes ho mám doma. Začal jsem tedy zpívat a už jsem u toho zůstal.

Od roku 2002 ses stal frontmanem kapely Arakain. Jaké to pro tebe bylo období?

Bylo to skvělé. Udělali jsme dvě krásné metalové desky. Tvořili jsme muziku pohromadě jako kapela. Byla pro mě trochu jiná práce, než jsem předtím dělal. Napsal jsem spoustu textů a písniček, které skupina Arakain hraje dodnes, což je skvělé.

Proč jsi odešel už po třech letech?

Nebylo to pro mě jednoduché. Dělal jsem více věcí naráz. Časově mi to vůbec nevycházelo. Musel jsem odejít. Rozešli jsme se s kapelou v dobrém. Jsem velice rád, že hlavní lídr kapely je Honza Toužimský.

Jako správný rocker máš i tetování. Prozraď nám na jakém místě a co.

Na ruce, na zádech a ještě na spoustě dalších místech. To, jaké jsem si nechal vytetovat, úplně neprozradím. Mám rád výjevy z Bible, staré kresby a fresky. Nejsem nějaký ortodoxní katolík, ale líbí se mi to.

Mají pro tebe biblické výjevy na tvém těle i nějaký symbolický význam?

Určitě. Já na tyto věci věřím. Hluboce se do nich nepokládám, ale věřím, že něco nadpozemského existuje. Myslím, že nás něco ovlivňuje a také že každý má napsanou tu svou cestu. Je jen na nás, jak s ní sami naložíme.

Fotoreport: V Praze řádil Fink

Rozhovor s Michaelou Doubravovou: Přesný termín naší svatby už víme!

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama