4 brutální tresty, které se používaly v Persii
Lidé ve starověku používali na podvodníky, zloděje a vrahy poměrně drsné tresty. Ty měly být pro ostatní výstrahou, aby se do žádných nekalých činů nikdo nepouštěl. O jaké drsné tresty se jedná?
- Roztržení těla
Zloději, kteří okrádali ostatní lidi, byli brutálně zabiti. Dvě koruny stromů k sobě byly co nejvíce přiblíženy. Oběť byla nahoru vynesena. Zavázali jí nohy ke dvěma blízko stojícím stromům. Nařízli lano a to způsobilo, že člověka vymrštilo nahoru a jedinec byl v momentě roztržený na dvě poloviny. Ty tam ležely tak dlouho, dokud se nerozložily. A to čistě z varovného důvodu, aby ostatní nenapadlo krást. Někteří lidé měli pevný žaludek a ani tahle výstraha je od odcizování věcí lidem neodradila.
- Z podvodníka udělali křeslo
Král Dareios I. vymyslel drsný trest pro soudce, kteří od lidí brali úplatky. Prosazoval názor, že soudy mají být nestranné a nezaujaté. Tomu, kdo porušil tato pravidla, byl podříznut krk. Byla to výstraha pro další soudce, kteří plánovali brát úplatky. Proříznutí hrdla však nebylo vše. Z kůže podvodného soudce potáhli křeslo. Jeho nástupce na něm během rozsudku vždy musel sedět, aby se podvodům sám vyvaroval. Tuto hrůzu konkrétně zažil perský soudce Sisamnes – byl stažen z kůže. Jeho syn, který ho v povolání následoval, musel sedět na křesle, které bylo potaženo kůží jeho otce. Brrr! Vsadíme se, že pokud by se takové praktiky konaly dnes, nic spravedlivějšího než soudy by na světě neexistovalo.
- Rozdrcení hlavy
Perská královská rodinka byla vskutku více než zajímavá. Král Artaxerxes měl děsivou matku, která zabila jeho ženu a neměla v lásce ani její dceru. Nenávist mezi ženami byla oboustranná. Jejich život byl plný nástrah a kontroly. Snažily se jedna druhou zabít. Král se tomu různými způsoby snažil zabránit. Veškeré jídlo, které jedly, muselo být na jeho příkaz rozpůlené, aby se ženy nemohly navzájem otrávit. Králova matka Parisatis byla chytřejší. Jednu stranu nože potřela jedem. Přemluvila svého sluhu, aby jídlo, které bylo ukrojeno jedovatou stranou, donesl její úhlavní nepřítelkyni. Od začátku bylo královi jasné, kdo za smrt dcery může. Věděl, že svoji mámu nemůže zabít. Pro klid duše rozdrtil lebku alespoň sluhovi, který v tom měl prsty. Spolupracovník při vraždě člověka byl totiž trestán smrtí také. Peršané jednoduše nesnesli žádnou nespravedlnost. Pokud ji řádně nepotrestali, neměli klidné spaní, očividně.
- Vraždění nevinných kněží
V Persii žili kněží, kterým se říkalo Magi. Jednalo se o vůdce náboženství. Jeden z nich svého postavení zneužil a lidem tvrdil, že je syn Kýrose II. Velkého, což byl zakladatel perské říše. Lid mu uvěřil a korunoval ho. Nevládl špatně, naopak se snažil obyčejným lidem vycházet vstříc. Občané Persie ho měli rádi. Po nějaké době se provalilo, že není synem Kýrose. Lid, který ho tak miloval, ho i vlastnoručně zabil. Tím to však neskončilo. Usmrtili všechny Magi, aniž by za chybu jednoho lháře mohli. Obyvatelé si z tohoto incidentu udělali v Persii tradici. Každý rok v den výročí smrti kněze, který lid klamal o svém původu, prováděli hon na přeživší kněží. Všichni se tím velmi bavili. Vraždit nevinné lidi kvůli chybě jednoho člověka, je trochu tvrdé, nemyslíte?
