Dinosauři se k sobě rádi tulili, zjistili vědci

ČTK, vor

Tři mladí dinosauři se k sobě přitulili ve spánku, a pak udeřila katastrofa. Zasypala je vysoká vrstva popela nebo půdy, pravděpodobně ze sopečné erupce nebo písečné bouře, a tato zvířata uhynula během několika minut, napsal zpravodajský server The Guardian.

Po 70 milionů let tak leželi pohřbení, přitulení jeden k druhému uvnitř velkého kamene v mongolské poušti Gobi, dokud je v letošním roce neobjevili američtí vědci. Následné analýzy jejich fosilizovaných koster zjistily, že jde o první známý případ hnízdění dinosaurů.

Tento objev, který vědci představili na nedávném setkání Společnosti pro paleontologii savců v kanadském Calgary, vyvolal mezi odborníky značné nadšení, protože společné hnízdění či spaní ve skupinách provozuje celá řada moderních živočišných druhů, včetně vran či netopýrů.

A nynější objev ukazuje, že už v polovině jurského období dinosauři prováděli toto společenské chování. A na rozdíl od představy samotářských, nesnášenlivých a těžkopádných zvířat, jak byli líčeni v minulosti, nové důkazy naznačují, že se chovali překvapivě sofistikovaným způsobem.

„Tahle trojice měla hodně úzké pouto,“ řekl Greg Funston z Albertské univerzity a dodal: „V době své smrti žili společně.“ Dinosauři objevení ve společném hnízdě dosud nebyli pojmenováni, ale podle zjištění vědců měli na hlavě vyklenuté hřebeny, chodili po dvou končetinách a vypadali jako kasuár – velký nelétavý pták, který v současnosti žije v severní Austrálii a na Nové Guineji.

„Jde o úžasný objev, protože ukazuje, že se jednalo o zvířata žijící společně v hejnech jako současní ptáci,“ řekl Stephen Brusatte z Edinburské univerzity. „Pravděpodobně měli peří, i když nedokázali létat. A nepochybně se jednalo o společenské tvory,“ dodal.

Vědci už zjistili, že ptáci se vyvinuli ze skupiny dinosaurů, do které patřili velociraptoři – smrtící zabijáci z Jurského parku. „Navíc se ukázalo, že dinosauři byli teplokrevní, na rozdíl od studenokrevných plazů,“ uvedl profesor Mike Benton z Bristolské univerzity.

„Také měli peří – ne proto, aby jim pomáhalo létat, ale aby je udržovalo v teple, a aby se jím mohli navzájem předvádět. To v současnosti můžeme pozorovat například u pavích samečků, jejichž ocas signalizuje potenciální partnerce biologickou kondici a fyzickou zdatnost. Až později v historii Země začalo peří sloužit jako pomůcka k létání ptáků,“ dodal Benton.

Nový výzkum také odhalil, že někteří dinosauři měli na svém peří proužky, jiní skvrny a že někteří měli hřebeny. Vzory na peří podle vědců hrály roli při vyznačování svého území, zastrašování soupeřů a lákání partnerek.

Trojice dinosaurů objevených v jednom hnízdě tedy podle Funstona a jeho týmu s největší pravděpodobností žila ve skupině, která společně hledala potravu, a samci svými hřebeny lákali samičky a zastrašovali rivaly. „Ve skupině by měli výhodu v podobě vyšší úspěšnosti při sběru potravy, snížení hrozby od predátorů a vyšší šance na páření,“ dodal Funston.

swipe helper

Mezi články můžete přecházet pohybem prstu na displeji do stran

zavrit