Hankovy štěky: Když se o nás nechcete starat, tak si nás nepořizujte!

Pavla Gabrhelíková

Než začnete jezdit autem, musíte udělat řidičák. Než začnete operovat lidi, musíte vystudovat vysokou školu. Ale o tom, jestli se o nás dovedete postarat, rozhodujete pouze vy sami.

Ale je to s vámi těžké, to vám teda povím. Je smutné, že se panička musí neustále hádat se zapálenými pseudomilovníky psů o tom, že vařené kosti jsou pro nás nebezpečné, že nám nestačí chodit po celý život jen po zahradě a že i ten nejmenší pes potřebuje alespoň minimální poslušnost a socializaci. Je to bez šance. Všichni se totiž narodili jako kynologové.

Lidi, co bydlí kousek od nás, si vzali psa z útulku. Je to dvouletý nevybouřený kříženec německého ovčáka, který potřebuje pohyb, trochu drilu a hodně lásky a pochopení. Místo toho utíká, protože se nudí, a dostává kopance, protože neposlouchá. Ale jak může dělat něco, co ho nikdo nenaučil?

Takové záchrany z útulků jsou podle mě na nic. To tam toho psa raději nechte. Že máte zahradu, děti, plazmu a auto, ještě neznamená, že musíte mít i psa. Navíc z útulku, abyste se cítili jako spasitelé. Co když uteče a jiný pes ho pokouše? Co když ho srazí auto? Co když bude neposlušný a bude potřebovat vaši velkou péči? Jste na to vážně připraveni?

Moc nepřemýšlíte ani o plemeni štěněte, které si pořizujete. A pak chcete po ohaři, aby nelovil, a po huskym, aby si hrál na gaučáka. A zlobíte se, když to tak není, jste na nás zlí, ubližujete nám nebo nás šoupnete do útulku. Věřte, že kdybych se do útulku nebo k jiným majitelům dostal já, zlomí mi to srdce.

Takže co? Opravdu potřebujete psa?