Neruda: Mládež jsme chtěli zkazit dávno, ono už to ale nejde
Nerozlučná dvojice Holý & Ruppert přišla nedávno s netradičně tvrdě pojatou deskou Neruda. Jak říká kapela: Chlív, hluk, lomoz. Co to Neruda vlastně znamená? Jak těžké bylo sehnat na album spoluhráče? A bude se vám cédéčko líbit, když máte rádi polomáčené sušenky? To prozradil v rozhovoru pro Kouli multiinstrumentalista Roman Holý.
I když vás ta otázka už možná nudí, nemohu ji nepoložit. Co Neruda znamená? Nechcete nám snad naznačit, že už se cítíte být staršími protivnými pány?
Neruda je název, který naznačuje náladu a druh hudby, kterou hrajeme – krom toho, že jsme již starší, velmi protivní pánové. Zlejch starejch dědků je plnej svět a my patříme mezi ně. Nerudní dědkové se sklonem k defétismu.
Děkuji za definici. Pro začátek ale mám ještě jednu školní otázku. Řekněte vlastními slovy: Jakou hudbu na téhle desce děláte? Ať nemusíme tlumočit tiskové zprávy…
Snažili jsme se vytvořit nějakej smysluplnej, čerstvě znějící mix našich soulovejch zkušeností s trochu tvrdším groovem. Rozhodně jsme neměli v úmyslu nahrát klasickou rockovou desku, to by vzhedem k Matějovo hlasovýmu a hudebnímu zaměření ani dost dobře nešlo, a vlastně nejsme ani klasičtí rockeři.
V podstatě navazujeme na moje první pubertální kapely Sencroowna Band a Ďáblovi soustružníci. Zkrátka chlív, hluk, lomoz. Je to něco mezi Katapultem a Metallikou, přesněji řečeno, jedná se o rurální, ostře řezaný obkročák.
Recenze CD na Kouli: Ruppert + Holý = Neruda (testosteron ve jménu bordelu)
Na Nerudovi jste, jak sami říkáte, skočili od taneční hudby k drsnější rockové. Neznamená snad nová rocková „éra“, že by Roman Holý opustil půdu akademického rapu?
Zatoužili jsme po změně, jiném vzruchu. Chtěli jsme překvapit sami sebe i ty, kteří s námi ty roky stárnou a poslouchají nás. Na půdu akademického rapu se vrátím již letos s novou deskou J.A.R.
V Nerudovi je cítit hudební duch Pražského výběru, ve skladbě Celníci se psem i Visací zámek. Máte k těmhle kapelám nějaký zvláštní vztah?
Pražský výběr patří mezi dvě mé nejmilovanější české kapely. Tou druhou je Abraxas.Vlastně jsem nikdy žádné kapely nemiloval víc, asi i proto, že jsem je poznal v pubertě a v tomto období jsou hudební lásky nejintenzivnější. Visáče moc neznám, moc se mi od nich ale líbí Známka punku.
Kromě dvou hlavních mozků působí v Nerudovi i tři další hudebníci, kytarista Lukáš Martinek, bubeník Miloš Dvořáček a kytarista Petr Škarohlíd. Proběhlo na ně „výběrové řízení“?
Spíš to přirozeně vyplynulo. Mildu Dvořáčka obdivuju už roky, o Lukášovi Martinkovi jsem slyšel tak nechutná slova chvály, že mě prostě jen napadlo zjistit, co je na tom pravdy (a hraje fakt báječně). A Péťu Škarohlída jsem poprvé spatřil v sušickém Kloubu, kde týral kytaru s kapelou Hentai Corporation, a hned jsem si ho zamiloval. Zatím jsme taková virtuální kapela, na desce jsem všechny kytary a basy nahrál sám. Zkoušet začínáme v květnu a uvidíme, jak to dopadne.
Autorem muziky je na desce Roman Holý, nicméně kdo z vás nese hlavní zodpovědnost za tvorbu „nerudné“ hudby?
Duchovní vůdce Milan Šebastián z Náchoda, ten zodpovídá za naše činy už drahnou řádku let.
Základní pětici doplňuje ještě rozmanitá skladba jmen, alternativec Mikoláš Chadima, jazzman Jiří Stivín a rapper Vladimir 518. Jak těžké bylo přesvědčit je ke spolupráci?
Velmi těžké. Nechtěli s námi mít vůbec nic společného. Nezvedali telefony, neodpovídali na maily. Nakonec rozhodly peníze a tak trochu jeden náš ukrajinský kamarád s vytříbeným smyslem pro spravedlnost.
I na textech se podílela rozmanitá sorta autorů. Co vznikalo dřív? Texty, nebo hudební linka?
Ve většině případů hudba, k té se pak hledaly vhodné texty. Je to Matějova první česky zpívaná deska, nebylo to tedy úplně jednuduchý. Ale díky téhle zkušenosti se teď určitě budeme pokoušet o český texty i s Mankáčema (Monkey Business – pozn. red.).
Poslechněte si Rodinný pouta od Nerudy
Který text máte osobně nejraději? Já jednoznačně Duchovní. Veršík od Fandy Pánka je tak krásně pubertálně provokativní, až vám padne jak ulitý.
Na tom se asi shodneme.V tomhle verši je víc pravdy než ve všech zajímavých internetových diskuzích dohromady. Mám moc rád Když zhaslo slunce Ivana Wernische, Tůrista Čech a Celníci se psem Martina Kadnára. Vlastně mě baví všechny, jinak by tam nebyly.
Co říkáte na kritické hlasy, že texty na desce pohoršujete mládež? Že je album až zbytečně vulgární?
Jsme svobodní tvořiči hudby a to nejkrásnější a jediné, co nám zbylo, je svoboda projevu. Doufám, že někoho deskou potěšíme, jiného můžeme iritovat. Názor má každý, kdo má díru v zadku, a s tím se počítá. Mládež jsme chtěli pohoršit a zkazit už dávno, ono to ale víc nejde.
Pro koho je vlastně tahle deska je určená? Četla jsem vaše odhady, že Neruda se nebude líbit holkám. Mně ale přijde výborná, moc mě baví…
Tak to jsem rád. Neruda je pro všechny posluchače, kteří onanujou a nestydí se za to, mají smysl pro humor, nejsou příliš ortodoxní, nejedou v úplně povrchní hudbě, rádi čtou a milujou polomáčené sušenky.Takže vlastně skoro pro všechny.