Štítek Reklama
3. 11.2014

Skříp, prásk. V hodině smrti Lenky Dusilové se plnil bobřík odvahy

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Lenka Dusilová - Autor fotografie: Filip Blažek/Koule.cz

Samplery skučí, všechno kolem se točí. Okolí rázem utichne, z dálky přichází nerozeznatelná ozvěna. Lenka Dusilová nepřestává opakovat formuli, Beata Hlavenková buší do skleněné lahve a Patrick Karpentski posiluje magii rozostřenou kytarou. Takový byl křest alba V hodině smrti Lenky Dusilové a její kapely Baromantika. Temný a fascinující jako dušičková noc.

Podzim přeje symbolům. 28. října, na den vzniku samostatného Československa, pokřtila svou desku Symboly akustická dvojice Calm Season. Památku zesnulých, tedy 2. listopad, si pro křest alba V hodině smrti (recenze) zvolila Lenka Dusilová a její kapela Baromantika. Jako kdyby Divadlo Archa obkličovalo cosi mystického. Nebo byla zvrhlá harmonie názvu alba, dušičkového večera, elektronického hororu a splývavých závěsů vlnících se ve vánku promyšlený krok? A což takhle podpořit všudypřítomnou nejistotu výpadkem zvuku?

Technické problémy se vlastně do konceptu večera docela hodily, dalo se s nimi pracovat jako s výbuchem emocí nadřirozených sil po elektronickém intru, v němž se linie Baromantiky vyrýsovaly ve tmě po otevření fiktivních, léta nenamazaných dveří.

Ale jasně, že se karambol s odposlechy zpěvačky nemohl vydávat za plánované intermezzo. Návštěvníci tak záhy naslouchali mrtvolně promlouvající zpěvačce: „Je možný… že ty dva čudlíky nesvítí… a měly by? A šumí… Pořád to šumí…“ Jen škoda smíchu z publika, býval by to s nadsázkou blažený halloweenský dojezd. Doporučený odchod na jedno pivo bylo ale rozumné řešení. To, co následovalo potom, totiž nemělo co do grandióznosti daleko k silvestrovským ohňostrojům.

Poslechněte si Lenku Dusilovou v Youradiu

Zvonění, klávesy, samply z tohoto i neznámého světa, basový syntezátor, beatbox. Archa jako by se stala útočištěm burzy zvuků, které se ovšem zúčastnilo jen pět muzikantů, svérázných spolutvůrců desky. Kdyby jeden chyběl, těleso by se rozsypalo jako domeček z karet. Jejich muzikantská telepatie je obdobně magická jako například u Nicka CaveaThe Bad Seeds.

Samplery skučí, probodávají bubínky, všechno kolem se točí. Okolí rázem utichne, z dálky přichází nerozeznatelná ozvěna. Dusilová nepřestává v opakování formule, klavíristka Beata Hlavenková buší do skleněné lahve, Patrick Karpentski posiluje magii rozostřenou kytarou, Viliam BérešMartinem Novákem zasazují zvuky do kontextu. Mračna se přeženou a posluchač se vyrovnává s hudebním posttraumatickým šokem.

Skládačka s Indiánkami vloženými rovnou doprostřed písně Duszo moja bylo to nejimpozantnější, co autorka tohoto textu na koncertě tuzemské skupiny viděla a slyšela. Pomyslný blesk seslaný na potemnělé pódium zpečetil okultní hudební motiv s pastorálním zpěvem Dusilové. Že by doprovod exorcistického rituálu?

Neznamená to však, že atmosféru měly jen bouřlivé skladby; při zvukových romancích Mrazy, Království zvyku, Baromantická nebo BrotherMay Day s hostujícím Justinem Lavashem se po těle rozlévalo slastné blaho. V tomto kontextu tak zanechaly menší stopy tanečnější struktury s Davidem Kollerem a Danem Bártou: zatímco statický Koller působil na pódiu, jako když ho tam postaví a řeknou zpívej!, Bárta v duetu rozdmýchal emoce a především s Dusilovou komunikoval.

Spád koncertu tak narušil jen dvojí přídavkový set, ovšem i za něj díky. Posluchač se tak mohl dosyta nabažit vskutku krystalického zvuku. Balzám na uši. Takový, který se hodí jen pro významné události. A křest nové desky Lenky Dusilové takový byl.

Lenka Dusilová a Baromantika
Křest CD V hodině smrti
Praha, Divadlo Archa, 2. listopadu 2014

  • fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie
  • fotografie fotografie fotografie fotografie

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama