Röyksopp se loučí. Smířlivě a důstojně

ondrejbambas

Album The Inevitable End norské skupiny Roÿksopp nabízí volné pokračování nedávno vydaného EP s Robyn Do It Again, zároveň se ale ohlíží k raným skladbám, které sice postrádaly ostřejší taneční beaty, zato s noblesou představily posluchačům žánr elektronické hudby. Röyksopp „odcházejí“ s grácií i přesto, že nic moc nového nenabízí.

Norské duo Torbjørn Brundtland a Svein Berge alias Röyksopp se loučí. The Inevitable End, nevyhnutelný konec, se prý ale týká jen klasického formátu alba, dalších singly tedy možná ještě přijdou. 

Poslechněte si Röyskopp v Youradiu

Songy Poor Leno a Eple z debutové desky Melody AM nebo Only This Moment z té následující jsme pravděpodobně slyšeli všichni a jejich místo na seznamu evegreenů elektronické hudby z minulé dekády je nepopiratelné. S následujícím Juniorem přišla i slyšitelná změna zvuku, ale ať už to byla melancholická You Don’t Have a Clue, nebo další taneční hit The Girl and The Robot, Röyksopp jsme v základech slyšeli všichni.

Razantní změna přišla s alter-albem Senior, výhradně instrumentální, temnější a hůře uchopitelnou nahrávkou – ve skladbě Tricky Two se tu duo dokonce blíží k agresi Aphexe Twina, jako celek je ovšem konzistentní a přímá. Jakmile se přes tuto krizi stárnutí Berge s Brundtlandem dostali, na nějakou dobu se odmlčeli, až v roce 2013 se v singlu Running To The Sea spojili s vycházející hvězdou Susanne Sundfør. Ta se nakonec objevila i na aktuálním albu, hostuje ještě v kraftwerkovsky laděné Save Me; díky spolupráci s Röyksopp se zpěvačka zase může dostat k dalším lidem a podobně jako na dalším letošním singlu syntwaveového producenta Kleerupa ukázat, jak podmanivý hlas má a jak dobře sedí k jemnější elektronice. 

Další přizvanou zpěvačkou na The Inevitable End je Robyn, která s Röyksopp pracuje už delší dobu. Že jim spolupráce sedí, dokázali na podzim pětiskladbovým EP (recenze). Zatímco na něm byl zvukový posun znatelný, na aktuální desce sázejí na jistotu a kromě drobně upravené a zeditované skladby Monument je slyšet Robyn v minimalistické, ale o to bolestivější Rong. Je to ostatně právě tato skrytá temnota, která nejvíc připomene album Senior, povědomé zvuky jsou ovšem slyšet i z ostatních skladeb. Jako kdyby se norští hudebníci pokoušeli o důstojný odchod, o smíření, o vzorec, ze kterého se vymyká snad jen úvodní agresivní skladba Skulls. Jako epilog s přiměřeným patosem pak můžeme vnímat písničku Thank You.

Nejednomu fanouškovi Röyskopp po dohrání alba asi ukápne slza, ale jedno je jisté: i přes všechno smutnění, které je v písních cítit, dělají tihle pánové hudbu stále dobře. A to i díky dobře vybraným hostům, mezi nimiž jsou vedle předních pěveckých královen i princové ze skupin Man Without Country a The Irrepressibles. Pokud by The Enivitable Man měla být opravdu poslední deska, odcházeli by špacírem uctivě ukloněných fandů s grácií. Nějakých singlů se pravděpodobně ale ještě dočkáme, snad jim tedy budou vycházet stejně dobře jako vyhlášené norské předpovědi počasí.

Royksopp – The Inevitable End
Vydavatelství: Dog Triumph
Celkový čas: 60:49
Seznam skladeb: Skulls, Monument (feat. Robyn), Sordid Affair (feat. Man Without Country – Ryan James), You Kow I Have to Go (feat. Jamie Irrepressible), Save Me (feat. Susanne Sundfør), I Had This Thing (feat. Jamie Irrepressible), Rong (Robyn), Here She Comes Again (feat. Jamie Irrepressible). Running to the Sea (feat. Susanne Sundfør), Compulsion (Jamie Irrepressible), Coup de Grace, Thank You 

Témata: