Hankovy štěky: Jak mi doma říkají?

Pavla Gabrhelíková

Když nám vybíráte jména, měli byste dodržovat pár zásad. Nemělo mít víc než dvě slabiky, měla by tam být výrazná sykavka atd. Ať už ale zvolíte jakékoliv, časem vznikne několik jeho mutací a přibudou zbrusu nové přezdívky.

Jmenuju se Hank. Je to jméno hodné pořádného frajera. Což teda jsem. Ale paničce to občas přijde moc drsné, takže mi říká Hankoušku. Podle toho poznám, že zrovna nezlobím. Když má rozvernější náladu, říká mi Hankátore. Jakože jsem Terminátor mezi psy. A mou municí jsou prdíky.

Odtud pak přezdívka Smraďoch prďoch. A jak jistě víte, prd je poslední zpráva od hovínka, že už je na cestě. Když jsem nervózní nebo delší dobu na nějakém cizím místě, pořád kadím. Takže mi taky přezdívají Průtokáč. Páníček na mě někdy láskyplně volá Klobásko (panička je Šunčička), když mě panička škrabká na zadku, častuje mě přezdívkou Prdelka. Taky často slyším, jak na mě volají Gaštane, Mašťáku a Hanky – vánoční hovínko.

Pánící taky párkrát překřtili mé plemeno na druh zvířete známý jako Kaziš*k hnědý. Tomu moc nerozumím, ale asi je to proto, že se mezi ně narvu pokaždé, když to vypadá, že by mohli dělat štěňata. Nakonec se ale musím stáhnout. Stejně tu ale žádná štěňata pořád nejsou, tak to asi dělají blbě a měli by s tím stejně přestat.

Pak mám taky méně lichotivé přezdívky, které lítají vzduchem, když panička uklízí rozkousaný ovladač nebo umělohmotnou krabičku. To se pak jmenuju To si děláš srandu, Pitomec a Rozmazlený blbec.

Ničemu z toho moc nerozumím. Ale vždycky, když mi panička dává dobré ráno, když se k ní v noci přitulím nebo když mě bolí pacinka, jsem její Hankoušek. A to je nejdůležitější.